- Podrobnosti
-
Vytvořeno 24. září 2010
-
Napsal Redakce
Teoreticky je sice
obrovské množství energie ukryté v jakékoliv hmotě, prakticky ji ovšem v současných reaktorech dokážeme dostat jen ze dvou izotopů. Jde o uran, který má v jádru 235 neutronů (235U) a plutonium s 239 neutrony (239Pu). Jaderná energetika nezatěžuje prostředí jen na výstupu vyhořelými články, ale také při výrobě. Už v polovině minulého století byly známé postupy, které nedostatek jaderného paliva řeší. Jde o takzvané
rychlé množivé reaktory, které při svém provozu vyrobí víc paliva, než spotřebují.
Takové reaktory už celá desetiletí fungují jak v laboratořích, tak při výrobě energie. Velkou pozornost jim věnuje zejména Indie, která má největší zásoby thoria na světě - a jaksi mimochodem i ambiciózní program jaderného vyzbrojování. A to je
první nevýhoda, mezi další patří schopnost pracovat pouze při vyšších teplotách, takže se pro odvod tepla obvykle používají roztavené kovy či soli, což je složité, drahé a někdy i nebezpečné.
Odborníci ale věří, že je možné zkonstruovat
tzv. reaktory IV. generace, které nebudou mít nevýhody těch dnešních. Jako palivo budou používat přírodní uran či thorium - ale také jaderné odpady klasických reaktorů, což by omezilo požadavky na kapacitu trvalých úložišť. Ve skutečnosti ale je IV. generace spíš vize než konkrétní řešení.
Zdroj: NOVÁK, Jan A.
Vědci sní o čisté energii z jádra a hledají cesty, jak tento sen uskutečnit.
DigiWeb.iHNed.cz [online] <
http://digiweb.ihned.cz>
Facebook komentáře