Best of Brno: vzniká seznam 50 elitních vědeckých týmů

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 04. leden 2011

Napsal Redakce

Není to jen kvůli vysoké koncentraci vysokých škol a studentů či inovativním firmám, ale i kvůli obřím investicím, které by do místní vědy měly proudit z Evropské unie. Všechna vědecká centra, v jejichž zkratkách CEITEC, ICRC , NetME, AdMas, CETOCOEN nebo AdmireVet  se už orientují pouze odborníci, by měla spolknout 17 miliard korun!

O to, aby nepřišly vniveč, se mimo jiné stará Jihomoravské inovační centrum (JIC). Právě zde se rodí anglický seznam s profily padesáti nejzajímavějších vědeckých týmů, jež by Jihomoravský kraj, univerzity a město Brno chtěly nabídnout světu - akademikům, ale i aplikovanému výzkumu firem. JIC je v podpoře výzkumu progresivním pracovištěm – sype z kapes nápady, které bývají v Česku ojedinělé.

V Česku zatím unikátní, bohužel, bude i „telefonní seznam“ toho podstatného, co lze v brněnském výzkumu nalézt. Na začátku byl předvýběr devadesáti týmů. Že by ale šlo o jakýsi TOP50, pořadník nejlepších vědců, tvůrci odmítají. Vědci, kteří zatím absentují, se nemusejí hněvat. Složka s vloženými profilovými listy se může v budoucnu doplňovat.

„Těžko určit nějaké pořadí napříč obory. Jde ale skutečně o výběr toho nejzajímavějšího, co nyní může Brno nabídnout. Regionální samospráva skrze JIC tak pomáhá prezentovat vědecko-výkumný potenciál, neboť to musí udělat někdo stojící mimo univerzity,“ říká Petr Chládek, manažer Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje.

V pracovní verzi, je k dnešnímu datu 49 týmů soustředěných kolem výjimečných osobností. Seznamu vévodí Vysoké učení technické v Brně (19), dále Masarykova univerzita (18) a brněnské ústavy Akademie věd ČR (10). V anglických profilových listech, které mají být šířeny na konferencích i diplomatickými kanály, budou zmíněny úspěchy brněnských týmů, silné stránky i jejich reference.

Na toplist se dostala i očekávaná jména: například profesor Miroslav Kasal, který vyvíjí družice, nebo profesor Jaroslav Koča, vědecký ředitel sekce živých věd v pětimiliardovém centru CEITEC. Ale dostalo se i na mladší naděje: Lumír Krejčí z Lékařské fakulty MU publikuje v časopisech typu Nature, o chemikovi Kamilu Paruchovi vyšel zase článek v magazínu Science jakožto špičkovém vědci, který se vrací ze Západu do své vlasti. Paruch působil na Columbia University a ve firmě Schering-Plough. Domů se vrátil i díky regionálnímu programu SoMoPro určenému k podpoře příchodů vědců do Brna.

Zdroj: RYCHLÍK, Martin. Best of Brno: vzniká seznam 50 elitních vědeckých týmů. Česká pozice [online] <http://www.ceskapozice.cz/>