Ročenka vytváří ucelený a zároveň přehledný základní informační zdroj ve výše uvedené oblasti. Na 369 stranách, ve 4 tematických blocích a 23 kapitolách jsou obsaženy podrobné statistické údaje popisující jak finanční a lidské zdroje vstupující do procesů vědy, technologií a inovací, tak i jejich výsledky, jako jsou odborné články, patenty či inovace. Součástí publikace je také kapitola se základními makroekonomickými ukazateli, které vývoj vědy a technologií ovlivňují a zároveň se v nich úroveň vědeckotechnické základny odráží.
V roce 2008 přesahovaly finanční prostředky plynoucí do výzkumu a vývoje v České republice částku 54 miliard korun. Nejvýznamnější část těchto výdajů spotřebovaly podniky (62 %), vládní sektor spotřeboval 21 % a vysokoškolský sektor 17 % prostředků. Více jak polovina financí investovaných do výzkumu a vývoje pocházela z podnikatelských zdrojů. Lépe je na tom z nových členských zemí EU 27 pouze Slovinsko.
Česká republika patří mezi země s nejvýznamnější přímou podporou podnikatelského výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů. Téměř pětina celkových státních výdajů na výzkum a vývoj v roce 2008 byla použita na přímou podporu podnikového výzkumu a vývoje, celkem 3,6 mld. Kč. Mezi hlavní příjemce této podpory patří veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce zřizované Akademií věd ČR.
Počet osob s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním v roce 2008 překročil hranici jednoho milionu. V porovnání s ostatními obory stagnuje počet vysokoškolsky vzdělaných osob v oborech přírodních a především technických věd. Osoby s takto zaměřeným terciárním vzděláním patří k významným nositelům výzkumu a inovací.
Další zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva České republiky naznačuje i vývoj počtu studentů vysokoškolského studia. V roce 2000 studovalo vysokou školu v České republice 15,1 % osob z věkové skupiny 20–29 let, o osm let později to bylo již 25 %.
Významný způsob měření výsledků tvorby nových znalostí ve veřejném výzkumu a vývoji je publikovaní výsledků v odborných impaktovaných periodikách a především jejich citovanost. Od roku 1997 docházelo v České republice k průběžnému nárůstu relativního citačního indexu článků publikovaných v odborných impaktovaných časopisech až na hodnotu 0,94 (průměrná světová citovanost = 1).
Do popředí zájmu se stále více dostává mezinárodní mobilita studentů, obzvláště pak studentů doktorského stupně studia. Tato skupina osob tvoří nejen „papírově“ nejvzdělanější složku populace, ale zároveň se aktivně podílí na výzkumu a vývoji a představuje tak jádro znalostní společnosti. Ze všech studentů doktorského studia bylo v roce 2007 v České republice 9 % cizinců, a to především ze Slovenska. Velmi vysoký podíl zahraničních studentů doktorského stupně studia mělo ve stejném roce Spojené království (46 %) a Švýcarsko (45 %).
Internetová verze publikace, která je k dispozici na stránkách ČSÚ pod kódem e-1005-10, obsahuje v některých kapitolách, oproti verzi tištěné, více informací. V seznamu grafů a tabulek v internetové verzi publikace jsou tyto nadstavbové informace označeny kurzívou.
Facebook komentáře