Analýza: Rozvoj ekonomiky brzdí byrokracie

Rozvoj české ekonomiky zpomalují neefektivní státní úřady, pomalé soudy nebo nedostatečná infrastruktura. Silnou stránkou je naopak kvalitní věda a výzkum - ovšem bez vazeb na podnikový sektor, který je klíčový pro rozvoj inovací - a dále stabilní hospodářské prostředí nebo schopnost přilákat zahraniční investice. Takové výsledky přinesla Analýza konkurenceschopnosti, kterou zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na jejím základě teď ministerstvo připravuje strategii, kterou se České republika bude v následujících letech řídit, aby obstála v ekonomické konkurenci ostatních zemí.

"Pro rozvinutou, inovacemi poháněnou a na znalostech založenou ekonomiku je klíčová kvalita podnikatelského a investičního prostředí. Pokud se máme přiblížit k nejvyspělejším zemím světa, musíme výrazně zlepšit podmínky, které umožní firmám čelit konkurenci v rámci vnitřního trhu EU i mimo něj," vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Právě takové podmínky podle jeho slov nastaví připravovaná strategie mezinárodní konkurenceschopnosti.

Potřebujeme vlastní inovace

Analýza konstatuje, že Česká republika se dnes řadí mezi technologicky rozvinuté země, které se opírají o schopnost vytvářet produkty s vysokou přidanou hodnotou. Současně ale varuje, že moderní technologie k nám přinášejí především zahraniční investoři. Země tak do značné míry závisí na dovozu technologií, a je proto nutné investovat do podpory vlastních inovací.

V aktuálním hodnocení globální konkurenceschopnosti podle Světového obchodního fóra se Česká republika jen za poslední rok propadla o pět pozic. Nejhůře dopadlo hodnocení institucí. Světové ekonomické fórum přitom kriticky hodnotí jak státní správu, tak fungování soukromých firem. Největší propad Česko zažilo v oblasti efektivity trhu práce, pohoršili jsme si například i v kvalitě investičního prostředí, zdraví a základního vzdělání a také ve fungování institucí. Výrazněji si polepšila jenom infrastruktura.

Zde ke stažení kompletní dokument (PDF).

ČR v globální konkurenci

Analýza tak ukazuje, že ačkoli by Česká republika měla patřit do klubu ekonomicky vyspělých zemí, které své hospodářství opírají hlavně o inovace, máme velké rezervy i v oblasti základních předpokladů pro produktivitu, tedy právě v kvalitě institucí a v infrastruktuře. To jsou přitom nedostatky typické spíše pro rozvojové ekonomiky.

"Mezinárodní srovnání konkurenceschopnosti ukazují, že dokážeme obstát mezi novými členskými zeměmi Evropské unie. V globální konkurenci se ale zdaleka nemůžeme srovnávat jen s nimi, naší konkurencí je stejně tak Finsko nebo Švýcarsko jako Singapur nebo Malajsie, a tady už srovnání tak dobré není," upozorňuje Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU a mezinárodní konkurenceschopnost.

Vzhledem ke změnám ve světové ekonomice, především rychlému růstu zemí jako je Čína nebo Indie, už podle analýzy nemůže konkurenceschopnost Česka záviset jen na kvalifikované pracovní síle a moderních technologií. Klíčová bude schopnost inovovat. „Musíme včas rozeznat vznikající globální poptávku a adekvátně a včas umět na nové trendy reagovat. Uspějí ty ekonomiky, které budou mít inovační a internacionalizované firmy a pro jejich vznik a působení vytvoří potřebné podmínky,“ konstatuje ministr Kocourek.

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Analýzu konkurenceschopnosti České republiky zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu jako základní podkladový materiál pro připravovanou Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. Tu chce Ministerstvo připravit ještě během letošního roku. Popíše kroky napříč mnoha resorty, které by Česká republika měla přijmout, aby se jí podařilo propracovat se na úplnou špičku světových ekonomik.

Tabulka: Srovnání ČR a jiných zemí

Umístění ČR v žebříčku zemí: 2009 2010 Změna
Konkurenceschopnost celkově 31 36 -5
I. Fáze rozvoje: Základní 45 44 +1
1. Instituce 62 72 -10
2. Infrastruktura 48 39 +9
3. Makroekonomická stabilita 43 48 -5
4. Zdraví a základní vzdělání 33 43 -10
II. Fáze rozvoje: Efektivita 24 28 -4
5. Odborná kvalifikace 24 24 0

6. Efektivita trhu práce

20 33 -13
7. Efektivita finančních trhů 42 48 -6
8.Technologické prostředí 30 32 -2
III. Fáze rozvoje: Inovace 26 30 -4
9. Inovace 25 27 -2
10. Podnikatelské prostředí 25 34 -9
11. Investiční prostředí 28 38 -10

Zdroj: Světové ekonomické fórum

Facebook komentáře

Share on Myspace