Jak začít (inovačně) podnikat - 1. část

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 09. červen 2007

Napsal Kamil Krč

CO S VYNÁLEZEM

Mnoho vynálezců přistupuje v již velmi rané fázi po vzniku vynálezu ke snahám odprodat jej případnému zájemci o výrobu. Málokdo však s tímto způsobem realizace svého vynálezu uspěje.

Důvodem pak bývá u vynálezce nedostatečná znalost procesů v příslušném průmyslovém sektoru, chybějící kontakty, nároky na investice a změny podnikových procesů případného zájemce či jednoduše neochota velkých výrobců zavádět do výroby a distribuce nový produkt nesoucí riziko možného neúspěchu, když jejich dosavadní výrobní program se zajištěným odbytem poskytuje sice nízké zato však jisté ziskové marže.

Vždyť riziko neúspěchu je u nových produktů pro průmyslový trh odhadováno na 30% a u produktů pro spotřební trh dokonce 80%! Tato fakta vedle dlouhodobější návratnosti investovaných prostředků představují pro zavedené výrobce důvod, proč se zdráhat na vlastní náklady a riziko zavést vynález do své výroby.

Proto mnohdy spolehlivějším způsobem, jak můžete proměnit virtuální hodnotu vašeho vynálezu na peníze, je nespoléhat se na druhé a začít na jeho základě sám osobně podnikat. Anebo pokud již podnikáte, přizpůsobit vaši podnikatelskou strategii záměru realizovat váš vynález na trhu.

Tedy – spustit inovační podnikání. Inovační podnikání má však svoje specifika a proto v tomto článku poskytnu několik stručných doporučení, jejichž důsledné využití u podnikajících vynálezců či podnikatelů s inovačními projekty zvýší šance na úspěch.

 SPECIFIKA INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ

Je podstatný rozdíl, zda si jako začínající podnikatel hodláte otevřít konzum nebo chcete podnikat inovačně, tj. přijít na trh s něčím novým, originálním – v našem případě s vynálezem nebo inovační technologií.

Ačkoliv v obou případech se musíte trefit do potřeb zákazníka a trhu, na němž chcete působit, podstatný rozdíl je ve třech věcech:

1. U tradičního předmětu podnikání často stačí použít tradiční, osvědčené postupy, kdežto při inovačním podnikání nejen mohou, ale obvykle i musí být cesty vedoucí k uplatnění na trhu stejně nápadité, nové a netradiční, jako vaše inovační technické řešení.

2.  Zatímco podnikání v konzumu, truhlářství či jiným tradičním způsobem s sebou může nést především rizika plynoucí z možné přesycenosti či neznalosti trhu, špatné organizace nebo nedostatku provozního kapitálu, u inovačního podnikání kromě všech těchto rizik přibývá navíc riziko plynoucí z produktu. Vynález mívá často nižší hodnotu technické invence, než se domnívá jeho původce a navíc i v případě, že je technicky velmi vyspělý, samo o sobě to nestačí – musí být také akceptovatelný zákazníkem. Musí pro něj existovat reálný trh - už dnes, nikoliv až za dvacet let! Na druhou stranu, pokud tohle vše váš inovační produkt splňuje, můžete s ním dosáhnout řádově vyšších zisků oproti tradičním formám podnikání.

3.  Vaše výhoda ve srovnání s tradičními formami podnikání je v tom, že můžete získat právní monopol na technické řešení vašeho produktu v případě, že splňuje kritéria pro získání ochrany průmyslového vlastnictví. A tím své podnikání na nějaký čas a do určité míry ochránit před konkurencí. Naopak pokud je vaše řešení opravdu nové, zanedbáte jeho včasnou patentovou ochranu a někdo jiný vás předběhne s patentováním shodného řešení, znemožní vám pravděpodobně tento fakt další podnikání s vaším vynálezem!

V jiných ohledech se oba způsoby podnikání principiálně docela podobají, ačkoliv to na první pohled nemusí být zřejmé. Přesto však vždy musíte rozumně řídit firemní finance i zaměstnance, vždy si musíte zjišťovat, co přesně potřebuje váš zákazník a nacházet cesty k jeho oslovení, získání i udržení a snažit se být lepší než konkurence, ať už přímá nebo nepřímá.

Abyste mohli začít podnikat, musíte si ujasnit podnikatelský záměr, vyřídit na úřadech své zákonné povinnosti vůči státu, shromáždit počáteční kapitál, zajistit prostory či jiné zdroje pro podnikání. Tohle je v každém druhu podnikání v podstatě stejné a nebudu zabíhat do podrobností. Zde se zaměřím především na jednotlivá specifika, která jsou důležitá hlavně pro inovační podnikání.

PODMÍNKY PRO SPUŠTĚNÍ FIRMY

Základní podmínkou pro start inovačního podnikatele je pravidlo zvané 4T:

4T = Technologie, Trh, Tým, Termín (zahájení tržních výnosů nebo-li tzv. Time-in-market).

Uvedená 4T jsou podmínkou pro to, abyste vůbec mohli začít uvažovat o rozběhu inovačního podnikání. Samozřejmě 4T není vše, co potřebujete pro dovedení firmy k soběstačnosti a úspěchu, chybí např. finance a další důležité podnikové zdroje.

Přesto ani dostatek rozjezdového kapitálu vám nepomůže k rozběhu a realizaci inovačního projektu, pokud současně nesplňujete podmínku 4T. Těmito čtyřmi „T“ je dlážděna vaše cesta k onomu vytouženému finálnímu „T“ – Treasure (poklad). Za ten je nalezení podnikatelského úspěchu určitě možné považovat!

Rozeberme si jednotlivé body:

První „T“ – Technologie
Produkt založený na moderních, vyspělých technologiích je podstatou firem, které vnímáme jako tzv. inovační. Nemusí však jít vždy jen o technologie, u kterých je možný či žádoucí proces patentování. V některých případech, jako jsou pokrokové softwarové produkty, získání patentu ani není v Evropě možné. Někdy také může být výhodnější držet informace o inovačním produktu jen v režimu výrobního tajemství.

Registrací dokumentace na patentovém úřadu zveřejňujete o vaší inovaci informace, které za určitých okolností mohou zneužít vaši konkurenti.
Přesto v těch případech, kde je to možné, doporučuji využít pro vaši inovaci prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Produkt chráněný patentem či užitným vzorem nejenže vám vytváří prostřednictvím právního monopolu značný náskok před konkurencí, ale také zvyšuje celkovou hodnotu vaší firmy i míru jistoty pro případné investory.

Udělení patentu, jež následuje až po provedeném úplném průzkumu stavu současné techniky je navíc relativně vysokou garancí, že se s vaším technickým řešením, klíčovou to součástí vašeho produktu, nedostanete do konfliktu s vlastníkem srovnatelného technického řešení s patentem uděleným již před vámi – což by mohlo mít na vaši firmu i likvidační vliv. Ochrana průmyslového vlastnictví tedy zvýší celkovou hodnotu vašeho projektu a zvyšuje i potenciál pro růst cen případně obchodovaných licencí na vaši inovační technologii.

Vynález můžete využít jako zdroj pro vaši vlastní výrobu, ale můžete také třeba jen prodávat licence – práva na využití vašeho vynálezu. Pro kupce je pak výhodnější nakupovat licenci s přidanou hodnotou – tedy zahrnující nejen samotné právo na využití informací o technickém řešení chráněném coby vaše průmyslové vlastnictví, ale také další doplňky usnadňující praktickou aplikaci vynálezu; což jsou např. technická dokumentace, výrobní postupy, složky know-how jako specifické obchodní nebo aplikační metodiky apod.

Pokud zamýšlíte provádět vlastní výrobní činnost, není vždy nutné vlastnit všechny příslušející zdroje - výrobní kapacity, stroje, skladovací prostory či dopravní prostředky. Při správné organizaci vám často  postačí, pokud budete držet ve svém vlastnictví či pronájmu kancelářské prostory s výpočetní a komunikační technikou - a s týmem šikovných lidí můžete vyrábět prostřednictvím outsourcingu.

Spousta začínajících nebo malých firem to tak úspěšně provádí. Třeba i dlouhou dobu zůstávají malé a pružné – malé nikoliv obratem a ziskem, ale počtem zaměstnanců a vlastním majetkem. Tyto firmy bývají naopak velké svou výbornou likviditou a efektivitou. Výroba prostřednictvím plného outsourcingu zvyšuje variabilní náklady, na druhou stranu firma takto dokáže pružně reagovat na měnící se požadavky trhu i velice rychle optimalizovat technickou platformu pro svůj výrobek. Zatímco podnik držící si všechna výrobní zařízení ve svém majetku má problém implementovanou výrobní technologii rychle změnit, při outsourcingu je to otázka výměny dodavatele za jiného či úpravy smlouvy s tím dosavadním.

U vynálezů platí, že i takový, který je postavený na jednoduchých základech může být (a v mnoha případech také bývá) komerčně mnohem úspěšnější, než složité technické řešení. Není důležitý jen inovační řád (viz František Valenta; Inovace v manažerské praxi) určující stupeň technické invence vašeho vynálezu. Důležitá je i vhodnost této technologie pro současný trh, současného zákazníka. Zatímco v některých oblastech výzkumu nebo zavedených podnicích nemusí platit požadavek na zákazníkovu poptávku existující již dnes, u začínajících firem je to nutností.

Pan Zbyněk Pitra ve své knize Inovační strategie rozlišuje dva aspekty pro tvorbu inovačních podnětů, jejichž výsledkem je vznik inovačního produktu. Je to: 1/ Tlak trhu, 2/ Tah vědeckotechnického rozvoje.

U využití tlaku trhu firma hledá lepší cesty k uspokojení zákazníka a to na základě již existujících produktů. Tlak trhu jde tedy obvykle cestou tzv. průběžných inovací a výstupem jsou produkty, jejichž vlastnosti jsou vylepšeny ve prospěch zákaznické poptávky.

Tah vědeckotechnického rozvoje je zdrojem kvalitativně odlišných inovačních podnětů, zaměřených na koncepčně odlišné řešení nového produktu, často nezávislé na koncepci produktů stávajících. Tah vědeckotechnického rozvoje je obvykle zdrojem tzv. podstatných nebo-li zlomových inovací.

Zatímco při inovační strategii založené na využití tlaku trhu vycházíte ze známých skutečností, u tahu vědeckotechnického rozvoje je mnohem více neznámých a pouštíte se do většího rizika s nejistým výsledkem. Ne nadarmo platí, že mnoho významných objevů a vynálezů je výsledkem shody náhod, nikoliv cílevědomého úsilí. Z těchto faktů pak vychází příslušná míra rizik a možných zisků. U produktů vzniklých průběžnou inovací jsou rizika relativně nízká, ale nižší je i obvyklý poměr příjmu. Naopak úsilí k dosažení podstatných inovací velice často přijde vniveč a výzkum končí ztrátou. Avšak v případě trefy do černého a vzniku produktu přinášejícího podstatnou inovaci bývají zisky i řádově vyšší než u průběžných inovací.

(pokračování)