Středoevropský technologický institut může změnit tvář Brna

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 20. červen 2007

Napsal Mikuláš Bek

O šest hektarů pozemků na pomezí Bohunic a Starého Lískovce, přiléhajících ke kampusu Masarykovy univerzity, žádají město brněnské univerzity a Akademie věd. Radní města Brna se však přiklonili k tomu, aby soukromý investor vybudoval v Západní bráně obchodní centrum a víceúčelovou sportovní halu.  Definitivně rozhodnou brněnští zastupitelé.

Myšlenka společného velkého projektu brněnských výzkumných institucí byla rozvíjena již od roku 2005. Na její formulaci se významně podíleli přední odborníci a zástupci vedení Masarykovy univerzity (MU), Vysokého učení technického v Brně (VUT), některých brněnských ústavů Akademie věd České republiky (AV ČR) a významnou roli v celém procesu od počátku hrála podpora výzkumných, vývojových a inovačních aktivit ze strany politické reprezentace Jihomoravského kraje a města Brna.

Cílem projektu v objemu přibližně 15 miliard korun je vybudovat moderní centrum excelentní vědy, které bude integrovat vědy o živé přírodě (molekulární a buněčná biologie, genomika a proteomika, biochemie, biofyzika, bioinformatika, biomedicína) a materiálové vědy (keramické, polymerní a kovové materiály a kompozity, nano- a mikrotechnologie v oblasti materiálů a elektroniky) a podstatně zvýší inovační potenciál regionu. Pojítkem různých oborů budou centrální laboratoře a jednotně informační technologie včetně špičkové výpočetní techniky zahrnující superpočítačové centrum.

Zvažována a analyzována je z hlediska proveditelnosti varianta projektu zahrnující také vybudování synchrotronu o energii 3 GeV, který by byl vzhledem k širokým možnostem využití v přírodních vědách, medicíně i materiálových vědách výrazným nadčasovým a transregionálním jednotícím prvkem projektu s významnými dopady do oblasti technologických inovací. Experimentální zařízení synchrotronu by organicky navazovala na centrální laboratoře v různých oborech a výrazně rozšiřovala jejich výzkumné možnosti.

Z iniciativy rektora MU byly loni na jaře zahájeny série konzultací statutárních zástupců zúčastněných institucí, jež vedly k dosažení dohody o společném postupu. Projektu se tak dnes účastní spolu s MU a VUT také Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Biofyzikální ústav AV ČR, Ústav analytické chemie AV ČR, Ústav fyziky materiálů AV ČR, Ústav přístrojové techniky AV ČR, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství.
Základní organizační struktura projektu bude tvořena výzkumnými centry, na jejichž provozu se bude podílet vždy několik zakládajících institucí. Mezi klíčové součásti projektu patří Mendelovo výzkumné centrum, Centrum pro ochranu zdraví zvířat a lidí, Centrum biomedicínského výzkumu a Centrum pokročilých materiálů a technologii.

Silné a slabé stránky společného postupu

Společný postup při plánování a realizaci centra má samozřejmě své výhody a nevýhody, přináší rizika i zisky, jež musí strategie dalšího postupu brát v úvahu. Silnou stránkou společného projektu je nepochybně pozice Brna jako druhého centra vědy a výzkumu v republice, jehož vědecká produkce výrazně převyšuje produkci ostatních regionů ČR mimo Prahu. Brněnské univerzity mají také na rozdíl od jiných regionů vytvořené, propracované a vyzkoušené mechanismy institucionální spolupráce mezi sebou navzájem i s krajskou a městskou politickou sférou (připomeňme Jihomoravské inovační centrum, Brněnské centrum evropských studií či nedáno založené Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu). Regionální a městská politická reprezentace navíc dlouhodobě podporuje  výzkum, vývoj a inovace. Úspěšná výstavba Univerzitního kampusu v Bohunicích, úspěch iniciativy k založení Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) či pořádání konference Evropské univerzitní asociace jsou indikátory sílící pozice Brna v akademickém světě. Společný projekt pak může mobilizovat řádově vyšší vyjednávací sílu než individuální „malé“ projekty.
Společný projekt má ovšem také své slabé stránky. Schází se v něm instituce, jež se pohybují v odlišném legislativním rámci, liší se o celé řády v komplexnosti svých organizačních struktur i způsobem řízení a legitimity rozhodování a liší se svou vnitřní kulturou, standardy výkonnosti ve výzkumu i standardy manažerského chování a rozhodování. Rozhodovací a řídící struktury projektu tak budou mnohem komplexnější než v případě malých projektů.

Příležitosti a ohrožení

Je nesporné, že velký projekt v objemu přibližně 15 miliard korun by mohl zcela změnit magnitudu Brna na pomyslném výzkumném „nebi“ a přiblížit je špičkové úrovni výzkumu v mezinárodním měřítku. Pomohl by výrazně pokročit ve spolupráci univerzit a akademických ústavů ve výzkumu, umožnil by dosáhnout „kritické masy“ v řadě výzkumných oborů díky spolupráci více institucí, otevřel by další cesty k mezioborové kooperaci, výrazně by posílil atraktivitu našich institucí na mezinárodní scéně. Projekt by výrazně stimuloval vazby partnerských institucí na komerční sféru a byl by nepochybně přínosem pro region z hlediska ekonomického, sociálního i kulturního.

Případná ohrožení mohou vycházet jednak z politických procesů, jež budou v příštích letech ovlivňovat financování výzkumu v České republice. Vzhledem k tomu, že provozní prostředky pro vybudovanou infrastrukturu musí být získávány z různých národních a evropských zdrojů (zejména 7. rámcový program, případně European Institute of Technology), jsou případné škrty v rozpočtu na vědu a výzkum přímým ohrožením efektivního zhodnocení investic do infrastruktury. Ohrožením může být v budoucnu také případná finanční nestabilita některého z partnerů, jež by snížila či zcela znemožnila plnění jeho závazků provozovat některou ze součástí institutu.

Zdroj: Muni.cz, redakčně zkráceno a upraveno