Jedním z nich je šestadvacetiletý absolvent Vysokého učení technického v Brně Pavel Bareš, který rozvíjí nápad svého kolegy na inovaci systému vstřikování paliva a na základě tohoto nápadu založil firmu Strokom.
„Předpokládám, že nápad je aplikovatelný na většinu levnějších dieslových motorů,“ vysvětluje Bareš. „Samozřejmě od prvotní myšlenky do vzniku prvního prototypu je dlouhá cesta, stejně tak jako od prototypu k funkčním vzorkům a pak do vlastní výroby,“ dodal. Zvláště poslední fáze je podle něj bezesporu doménou velkých renomovaných firem a mladý konstruktér by považoval za úspěch, pokud se mu podaří předat štafetu vývoje pro sériovou výrobu potenciálnímu zájemci potom, co prokáže fungování svého systému.
Firma Strokom vznikla před pěti lety a zabývá se inovacemi a výrobou komponentů spalovacích motorů. Strokom vznikl zkrácením slov „strojní komponenty“ a vymezuje tak inovační zaměření firmy do strojírenského prostoru. Do současnosti firma úspěšně inovovala a začala vyrábět několik drobných motorových dílů jako například axiální a radiální vysokootáčková ložiska, těsnící a distanční kroužky, ventily a další. Usilovně pracuje na přípravě prototypů inovovaného systému vstřikování paliva dieslových motorů.
Bareš očekává, že se firmě podaří dokončit konstrukce a výroba prototypu, na kterém si ověří některé domněnky z vzniku a průběhu tlaků v palivovém systému. Na jejich základě bude pokračovat s konstrukcí a stavbou prototypu další generace tak, aby ve vhodné chvíli našli silného zájemce o toto řešení.
Ovšem firma nespoléhá pouze na vývoj a již v současnosti prodává některé své výrobky. „Během dosavadní práce na prototypu jsme se setkali s různými technickými nástrahami, které jsme byli nuceni řešit. Ty ale měly jeden významný boční efekt a to, že díky jejich řešení se nám podařilo zvládnout technologii a výrobu drobných dílů například axiálního ložiska, které v současnosti dodáváme odběrateli z automobilového průmyslu,“ říká Bareš.
Strokom sídlí v Technologickém inkubátoru VUT a má tak nárok na podporu ze strany Jihomoravského inovačního centra (JIC). „Se službami JIC jsme spokojeni a velmi pozitivně hodnotíme vysokou úroveň jak pracovního prostředí v inkubátoru, tak i „měkkou podporu“, protože tak nejen šetříme náklady potřebné pro investice do zařízení, ale zjednodušují se nám vazby na vysoké školy, dostupnost softwaru, apod.,“ pochvaluje si Bareš.
Facebook komentáře