HiGroSME - rychle rostoucí malé a střední podniky (část II.)

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 16. srpen 2007

Napsal Viliam Grácz

Bjoern Wolf jako zástupce  FISIRu představuje oblasti výzkumu RRP, kterými se vedoucí německá instituce pro aplikovaný výzkum zabývá již od roku 1980 a dokumentuje možné výsledky na příkladu projektu FUTOUR dotovaném 200 mil EUR.

FISIR, kterého obecnou úlohou je zejména předvídání příležitostí a rizik spojených s technologickým rozvojem a poradenství zainteresovaným stranám z veřejného a soukromého sektoru na regionální, národní i mezinárodní úrovni, se v oblasti RRP zabývá faktory úspěšnosti MSP a inovativních projektů, koncepcí a hodnocením schémat veřejné podpory (finančních i nefinančních) a tvorbou studií o podobě budoucnosti.

Podobně jako před dalšími účastníky konference i před ním vyvstali otázky, zda se má veřejná podpora orientovat pouze na rychle rostoucí firmy, zda je vůbec možné je identifikovat, jestli tyto mají specifické problémy a potřeby podpory.

V kontextu těchto otázek a celé řady projektů podpory v SRN dále představuje program FUTOUR 2000, který byl v letech 1997-2004 realizován na území východní části SRN s cílem podpořit vznik a rozvoj firem orientovaných na výzkum a vývoj formou dotací, finanční účasti, manažerské podpory, supervize a pokročilého školení, pohledem na základní výsledky dosažené zúčastněnými firmami.

Tabulka 1: Vývoj RRP v projektu FUTOUR

Pramen: Fraunhofer Institute for Systems and Innovation Research

V rámci programu bylo podpořeno celkem 191 firem v období let 1996 až 2001, ze kterých do roku 2006 cca 30% zaniklo, ale pouze 5% dosáhlo rychlého růstu a počtu zaměstnanců v intervalu 25 – 75, přičemž rychlý růst si za svůj cíl při vzniku kladlo asi 20% z nich. Je zajímavou zkušeností, že zatímco při svém vzniku nevíce firem plánovalo zůstat malými (38%) ev. pomalý růst (37%), ve skutečnosti 67% z nich dosahovalo pomalý růst a pouze 23% zůstalo na stejné úrovni.

Tabulka 2 : Výsledky projektových cílů

Pramen: Fraunhofer Institute of Systems and Innovation Research

Dalším zajímavým pohledem byla analýza výsledků projektu ve srovnání s jeho cíly. Potvrdila se hypotéza, že plánování a kontrola nákladů je snadnější než plánování a předvídání tržních parametrů jako je doba uvedení na trh nebo obrat.

Zatímco u nákladové kategorie parametrů bylo kolem 80% zaznamenaných výsledků firem na úrovni plánu nebo lepších, v oblasti rychlosti uvedení výsledku výzkumu na trh nebo dosaženého obratu přibližně 60% firem nedosáhlo stanovených cílů. Ukazatel doby trvání výzkumu a vývoje v tomto srovnání vykazuje vlastnosti mezi oběma výše uvedenými skupinami – zhruba polovina firem jej dosáhla, zatímco druhá polovina ne. Při dané velikosti vzorku (95 firem sledovaných po dobu 6 let od založení) se tyto výsledky dají považovat nejenom za reprezentativní ve vztahu k projektu, ale lze usuzovat i na jejich obecnou platnost. Velmi zajímavým je pohledem je pohled na potřeby poradenských služeb začínajících firem s vysokým podílem výzkumu a vývoje.

Tabulka 3: Potřeba poradenských služeb

Pramen: Frauhofer Institute of Systems and Innovation Research

Výše uvedená potřeby umístěné na prvních místech poptávky se dají považovat za standard u jakékoliv nové začínající firmy a firmy v oblasti V+V v tomto ohledu nijak nevybočují z obecných charakteristik start-upů. I fakt prokázání obecné platnosti této teze je velmi přínosným z hlediska zvažování potřeb řízení nebo podpory v oblasti V+V, která se dle obecného názoru vyznačuje řadou specifik. Méně známá je však skutečnost, nakolik jsou tyto potřeby v reálné situaci uspokojovány.

V daném případě projektu FUTOUR s jeho specifickým zaměřením včetně využití příslušných podpůrných nástrojů byla nejvyšší spokojenost se službami poskytnutými v oblasti V+V, následovaná s mírným odstupem službami v oblasti financování a controllingu. Zdá se, že největší slabinou bylo poradenství v oblasti výroby, nicméně i zde úroveň uspokojení přesáhla 70%. Při analýze poskytovatelů výše uvedených služeb byla pozornost zaměřena na 8 poradenských skupin, kde byla sledována frekvence využití jejich služeb a jejich užitečnost tak, jak byla vnímána příjemci služeb.

Tabulka 4: Využití poradců

Pramen: Fraunhofer Institute of Systems and Innovation Research

Využití služeb právníka a daňového poradce uvedené ve vzájemné kombinaci (což metodicky není autorem tohoto článku vnímáno jako transparentní posouzení významnosti dvou rozdílných profesí) na prvním místě asi nepřekvapí, nicméně poradce z osobního prostředí podnikatele (přítel, příbuzný) naznačuje snahu o značný vliv, minimálně frekvenci zasahování z oblasti osobního života do podnikání. Nejméně častým zdrojem poradenských služeb je organizace transferu technologií, přičemž ale její užitečnost vnímána jako nejvyšší a v tomto ohledu je následována obchodní komorou (autor článku zde rovněž upozorňuje je velmi rozdílné postavení obchodní komory v SRN proti situaci v ČR).

Oproti frekvenci využití stojí téměř v přímém protikladu užitečnost daných služeb, kde se dá téměř konstatovat, že nepřímo úměrně frekvenci využití se vyvíjí (klesá) vnímání užitečnosti poskytovaných služeb, což opět vnímáme spíše jako subjektivní faktor než objektivní realita.

Analýza průběhu projektu FUTOUR v závěru uvádí některá klíčová zjištění:

•   identifikace RRP předem je velmi obtížná
•   ve většině případů by nové podniky v oblasti V+V nevznikly bez veřejné podpory
•   vstup privátních investorů v co nejrannější fázi by měl na veřejné zdroje navázat
•   více pozornosti by mělo být věnováno manažerskému know-how
•   požadavek na celoživotní vzdělávání podnikatelů by měl být imperativem
•   vysoký význam má tvorba vyvážených týmů a strategických aliancí
•   je třeba poskytnout veřejnou podporu v oblastech, kde není dostatečná tržní nabídka
•   místo tvorby nových schémat podpory je výhodnější vylepšit stávající.