Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 06. září 2007

Napsal Stanislav Obruča

V současné době jsou antibiotika lékaři předepisována častěji než by bylo vhodné a nutné. Tento jev vede ke vzniku rezistence, kterou si dokonce bakterie dokáží pomocí transportu genetické informace předávat. Díky tomu se jako pacienti můžeme často utkávat s čím dál odolnějšími bakteriálními kmeny rezistentními vůči antibiotikům.

Nebezpečná bakterie se skrývá například za zkratkou MRSA. Jedná se o kmen  Staphylococcus aureus odolný vůči řadě antibiotik. Další bakterií odolnou vůči antibiotikům, na kterou se v poslední době upřela pozornost vědců, je Clostridium difficile. Riziko, které tyto antibiotikům odolné kmeny představují, je nezanedbatelné a je proto třeba najít cestu, kterou se jim budeme bránit.

 „Pomocí virů zvaných fágy, které napadají pouze bakterie, přičemž řada fágů napadá jen konkrétní bakteriální kmeny, můžeme léčit řadu bakteriálních infekcí. A to za předpokladu, že se zaměříme přímo na konkrétní bakteriální kmen způsobující onemocnění“ říká Ana Toribio z Wellcome Trust Sanger Institutu v Hinxtonu. „ Taková léčba by byla silně zaměřena pouze na infikující bakterii, což by byl velký rozdíl oproti konvenční antibiotické léčbě.“

 Vědci v experimentu použili bakterii Citrobacter rodentium. Ta je blízkou příbuznou bakterie Escherichia coli, která je častou příčinou otravy z jídla a původcem řady gastrointestinálních infekcí. C. rodentium má podobný účinek u myší. Vědci byli schopni vyléčit infikované myši pomocí „koktejlu“ fágů zaměřených proti C. rodentium. Zmíněné fágy se jim podařilo isolovat z řeky Cam. V současné době se vědci snaží optimalizovat výběr virů pomocí analýzy DNA tak, aby získali fágy s různým spektrem účinku.

 „Využití fágů je vůči organismu citlivější než tradiční antibiotická léčba. Antibiotika mají široké spektrum účinku a proto ničí prakticky všechny bakterie, které se s nimi dostanou do styku. Fágy účinkují jen na požadovaný bakteriální druh, neničí symbiotické bakterie a tím zachovávají přirozenou mikrobiální rovnováhu v těle“ říká Dr. Derek Pickard z Wellcome Trust Sanger Institutu. „Všichni potřebujeme symbiotické bakterie. Pomáhají nám bránit se proti infekcím, trávit potravu a také poskytují některé esenciální nutriční faktory, například některé vitamíny. Tradiční antibiotika však při své aplikaci v průběhu léčby devastují i tyto „dobré“ bakterie.“

 V západní Evropě a USA se fágy k léčbě infekcí doposud nepoužívali. Poněkud dál jsou ve využití fágů v humánní medicíně v gruzínském Tbilisi. Ve Výzkumném ústavu bakteriofágů zde úspěšně používají fágy k léčbě diabetických vředů a ran. Západní medicína proto plánuje dohnat tento dluh a pokročit ve výzkumu využití fágu při léčbě.

 „Je potřeba vyvinout léčebnou metodu a porozumět překážkám, které se při aplikaci této metody při léčbě střevních infekcí vyskytnou. To zvýší pravděpodobnost úspěšnosti této léčby v dlouhodobém časovém horizontu“ říká Ana Toribio. „Zjistili jsme, že využití širšího spektra fágů na léčbu jedné nemoci má řadu výhod oproti aplikaci pouze jednoho fágu. Předejdeme tím například možnému vzniku rezistence bakterie proti fágu, která by mohla vzniknout v důsledku sledu mutací.“

 „To nám může pomoci překonat problém, který byl motivací našeho výzkumu. Klasická antibiotická léčba může vést ke vzniku nejen rezistentních bakteriálních kmenů typu MRSA, ale také ke vzniku infekčnějších a nebezpečnějších nemocí. Proto fágová terapie nabízí alternativu, kterou je i v západní Evropě třeba brát vážně“ uzavírá Derek Pickard.

Zdroj:  EurekAlert