Vitamin C může bránit rozvoji rakoviny

Tradiční poznatky o tom, jak antioxidanty jako např. vitamin C pomáhají předcházet rozvoji rakovinného nádoru říkají, že jednoduše vyváží volné těkavé molekuly kyslíkových radikálů, a tím zabrání známým poškozením velice jemné struktury DNA.

Studie vedená Chi Dangem, M.D., Ph.D., profesorem medicíny a onkologie, neočekávaně zjistila, že skutečná role antioxidantů může spočívat v destabilizaci schopnosti nádorů růst v podmínkách chudých na kyslík.

“Možné protirakovinné účinky antioxidantů byly hnacím motorem pro mnoho klinických i preklinických studií,” tvrdí Dang. “S odhalením mechanismu působení antioxidantů souvisí schopnost maximalizovat účinnost jejich terapeutického použití.“ Autoři ale zároveň upozorňují na předběžnost této studie. Proto by lidé, i když je vitamin C nezbytný pro dobré zdraví, neměli „plašit“ a kupovat velké množství antioxidantů jako protinádorové prevence. 

Překvapivý mechanismus účinku antioxidantů byl objeven při pozorování myší, do nichž byly implantovány buď lidské lymfomy, nebo rakovinné buňky lidských jater. Oba tyto druhy rakovin produkují vysoké hladiny volných radikálů, které mohou být potlačeny krmením myší přípravky obohacenými antioxidanty, vitaminem C nebo N-acetylcysteinem (NAC).

Nicméně když vědci testovali rakovinné buňky implantované do myší nekrmených potravou bohatou na antioxidanty, zjistili absenci jakéhokoli poškození DNA. Pokud tedy vyloučíme poškození DNA jako důsledek působení rakoviny, poté cokoli co antioxidanty činili také nebylo spojeno s poškozením DNA,” tvrdí Ping Gao, Ph.D, hlavní autor studie.

Tento poznatek přivedl Gaa a Danga k názoru, že opomměli nějaký jiný mechanismus působení, jako např. protein závislý na volných radikálech, zvaný HIF-1 (hypoxia-induced factor), který byl objeven o desetiletí dřive spoluautorem článku Greggem Semenzou, M.D., Ph.D. Opravdu se podařilo zjistit, že když se tento protein vyskytoval četně v neléčených rakovinných buňkách odebraných z myši, tak ze stejných vzorků myši, krmené potravou obohacenou vitaminem C, zmizel.

“Když buňka postrádá kyslík, HIF-1 jí pomáhá tento stav kompenzovat,” vysvětluje Dang. “HIF-1 pomáhá buňce při nedostatku kyslíku přeměňovat cukry na energii a zároveň iniciuje výstavbu nových cév pro zlepšení zásobení kyslíkem.” Některé rychle rostocí nádory spotřebují tolik energie, že jednoduše vyčerpají všechen dostupný kyslík v jejich blízkosti, proto je přitomnost HIF-1 absolutně kritická pro jejich další existenci. Ale HIF-1 může plnit svou funkci pouze tehdy, pokud má zásobu volných radikálů. Antioxidanty odstraňují tyto volné radikály, a tím vyřazují HIF-1 z funkce, tím nepřímo omezují i nádor v jeho další expanzi.

 

Matastázované rakovinné buňky. Zdroj: http://d.yimg.com/us.yimg.com/p/nm/20070330/2007_03_30t134540_450x300_us_dendreon.jpg  

Autoři potvrdili význam tohoto “antikyslíkového” proteinu vytvořením rakovinných buňěk s genetickou modifikací proteinu HIF-1, která k vykonání své funkce nepotřebovala volné radikály. Vtěchto buňkách neměly antioxidanty již žádný vliv na prospívání nádoru a jeho další expanzi.

 

Zdroj: Scientificblogging  

Facebook komentáře

Share on Myspace