Podrobnosti: Vytvořeno 06. říjen 2007; Napsal Kristýna Honková

ProTon Europe, největší mezinárodní organizace specializující se na přenos poznatků tvrdí, že k odblokování evropského inovačního potenciálu by se měla Evropská Unie držet Evropské patentové konvence, spíše než aby se snažila o vytvoření společného patentu, ke kterému je nemožné získat jednomyslný souhlas.

Gilles Capart, předseda skupiny, která se v rámci ProTonu zabývá patenty, zdůrazňuje, že o společný patent už vědci usilují přes 34 let. „Nemůžeme na jednotný patentový systém v Evropě čekat dalších 30 let!“ Patentový systém je totiž nezbytným nástrojem k přenosu nových poznatků z výzkumů.

Capart dále uvedl, že největší podíl na nesoutěžním výzkumu mají veřejné výzkumné organizace, jako jsou například univerzity, které jsou klíčovým zdrojem inovací – ať už v přenosu technologií nebo v předávání znalostí. Zatímco ve Spojených státech zastupují patenty podané veřejnými výzkumnými organizacemi více než 70% všech patentů, v Evropě je to jen 2,5%, ale jejich přínos na poli inovací je mnohem vyšší – okolo 30 až 50%. Navíc univerzitní patenty jsou strategické, protože povzbuzují investici do inovace, zatímco cílem mnoha průmyslových patentů je pouze taktické chránění podílu na trhu.

„Evropa není v přenosu poznatků úspěšná, ale můžeme si za to sami,“ dodává předsedkyně představenstva ProTon Europe, Gillian McFadzeanová. Podle ní si evropští vědci házejí klacky pod nohy tím, že se příliš věnují řešení nepodstatných maličkostí, které se zdají důležité pro jejich národ, ale které pouze odvádějí jejich pozornost od skutečně důležitých věcí a neúměrně celý proces prodražují.

Capart zdůrazňuje, že zmiňovaný společný patent by mohl být řešením, ale v současné době je už na něj příliš pozdě a nové členské státy EU mu stejně nepřejí. Místo něj tedy navrhuje přijetí Evropské patentové konvence a Londýnského protokolu (2000).

Capart ale také upozorňuje, že aby mohly Evropskou patentovou konvenci lépe využít univerzity a došlo tak k nárůstu kvality univerzitních patentů, měla by se zavést ochranná lhůta pro podání patentu, stejně jako prozatímní žádosti o patent. Navíc by se univerzitám a organizacím pro výzkum a technologie měly snížit poplatky za patenty – není přece logické, aby se danil veřejný výzkum.

McFadzeanová nicméně uznává, že přenos poznatků nezávisí pouze na patentech. Kromě zavedení snadnějšího systému patentů je potřeba přesvědčit členské státy EU, i samotné představitele univerzit, aby začali brát vážně roli, kterou univerzity hrají v sociálním a ekonomickém rozvoji Evropy. Jednou z možností je například vytvoření specializovaných pracovišť, která se budou zabývat předáváním nových poznatků, a která budou zaměstnávat odborníky na přenos znalostí.

Odkazy:

Zdroj: euractiv.com

Patenty přicházejí příliš pozdě a příliš poskrovnu

Facebook komentáře