Věda bojuje s rakovinou

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 21. říjen 2007

Napsal Stanislav Obruča

Studie Eurocare-4 

V srpnu publikovaná studie Eurocare-4 přisoudila České republice dosti nelichotivé umístění v žebříčku úspěšnosti léčby rakoviny. Studie hodnotila přežívání u jedenácti druhů rakoviny ve dvaceti zemích Evropy a USA na vzorku 2,7 milionu nemocných, jimž byla rakovina zjištěna v letech 1995 až 1999. Podle studie přežije v Česku rakovinu jen polovina žen a necelé dvě pětiny mužů. Pokud jde o přežití mužů, je prý Česko na třetím místě od konce. V léčení rakoviny u žen je na předposledním místě. S takovými výsledky však čeští lékaři kategoricky nesouhlasí.

„Je to dehonestace české onkologie, pracovníci ministerstva zdravotnictví dodali špatná data, která neodpovídají pravdě. Údaje nekonzultovali s odbornou společností," míní předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček. Chyba podle Duška pramení z toho, že úředníci poslali do studie jen dílčí data. Ministerstvo podle něj neinformovalo tvůrce studie o národním registru, a tak Česko vyhodnotili jako zemi s částečným regionálním registrem. "To vůbec není pravda, pak ta čísla jsou samozřejmě úplně špatně, situace v léčení tak špatná není," zdůraznil Dušek. My jsme ale v úspěšnosti léčení tři až pět procent nad evropským průměrem. Pokud statistiky zařazují Česko na spodní příčky žebříčku, je to proto, že místní úřady poskytly chybné údaje," tvrdí ředitel Institutu biostatistiky a analýz brněnské Masarykovy univerzity docent Ladislav Dušek. Právě jeho institut je garantem národního onkologického programu.

Rakovina tlustého střeva

Celkově na tom tedy nejsme s léčbou rakoviny tak špatně jak ukazuje studie Eurocare. Ale stejně tak Češi vévodí jiné velice nepříjemné statistice. Česká republika patří k zemím s nejvyšší úmrtností na rakovinu tlustého střeva a konečníku, podle některých studií jsme dokonce na smutném stupni vítězů. „Může za to životní prostředí a špatné stravovací návyky. Životní prostředí se posledních deset let výrazně zlepšuje, ale přetrvávají vlivy z minulosti. Stravovací návyky máme stále nedobré,“ říká onkolog  Jiří Vorlíček.  Rakovina tlustého střeva nemá žádné výrazné příznaky. Nemocný dlouho nepociťuje žádné bolesti, nepozoruje na sobě žádné změny, pokud o sebe nedbá, necítí žádné větší bolesti. Proto je velmi důležité starat se preventivně o své zdraví, sledovat své tělo a především pravidelně podstupovat zdravotní vyšetření.

Právě preventivní vyšetření spolu se správnou životosprávou jsou nejlepší zbraní v boji proti rakovině tlustého střeva. Ale řada pacientů se vyšetření vyhýbá, protože klasické gastroenterologické vyšetření, kdy je do těla zaváděna sonda, je velice nepříjemné. Částečnému odstranění tohoto problému by mohla pomoci nová metoda, která se v současné době dere na světlo v USA – virtuální kolonoskopie. Studie zaštítěná National Institutes of Health (NIH) naznačuje , že právě tato metoda označována také zkratkou CTC  (computerized tomographic colonography), může být použitelnou a široce uznávanou metodou pro odhalení karcinomu tlustého střeva.

Virtuální kolonoskopie se vyvíjí již od roku 1994. Oproti optické kolonoskopii je pro pacienta méně zatěžující a také je méně časově náročná. Umožňuje lepší orientaci ve střevě a při správné přípravě jej dokáže zobrazit v celém rozsahu. Dokáže vyšetřit i hlubší vrstvy střevní stěny a současně zhodnotit okolí střeva a všechny břišní orgány. Nevýhodou je především nemožnost odběru biologického materiálu a neschopnost odlišit diskrétní slizniční léze. Pro vyšetření je nezbytná správná příprava střeva, která spočívá ve vyprázdnění projímadly a naplnění vzduchem nebo CO2. Vývoj v současné době směřuje k přípravě vyšetření pomocí označování stolice baryovou nebo jodovou kontrastní látkou bez nutnosti dokonalého vyprázdnění.

Pokud se virtuální kolonoskopie výrazněji prosadí v USA můžeme praděpodobně očekávat rozšíření této doposud méně používané diagnostické metody také v České republice. Nelze něž doufat, že se nám i s pomocí této metody podaří neobhájit naše smutné prvenství.

Genetika a léčba rakoviny

To že je rakovina často geneticky podmíněna je obecně známo. Genetická informace pacienta však nepromlouvá jen do procesu vzniku rakoviny, ale může také lékařům poradit jaká terapie je pro každého pacienta nejlepší. Například britští vědci Doktorka Catharine Westová a její kolega Doktor Neil Burnet hledají souvislost mezi genomem pacienta a vedlejšími účinky radioterapie. Radioterapie je často používanou metodou léčby rakoviny, ale dávka radiačního záření, které může být organismus vystaven, je pochopitelně omezená. Nesmí dojít k vážnému poškození zdravých tkání a orgánů a navíc vše komplikuje rozdílná citlivost pacientů k radiačnímu záření. Tým proto již na vzorku 2 200 pacientů prozkoumal souvislost mezi genomem a citlivostí pacienta k radioterapii. Doktorka Westová k tomu říká: „Náš výzkum je velice vzrušující oblastí výzkumu rakoviny. Genomické studie nám mohou umožnit rozpoznat radiosensitivní pacienty a zároveň nám umožní stanovit radiační dávku individuálně pro každého pacienta tak, aby došlo ke kontrole nádoru a minimalizovala se toxicita léčby.“

Vylepšit léčbu rakoviny pomocí znalosti genetické informace se snaží také tým profesora Stephena Alexandera z University of Missouri-Columbia. Ten se snaží odhalit příčiny rezistence některých nádorů k chemoterapeutickému léku cisplatinu. Doposavadní výsledky naznačují, že existují způsoby, jak zefektivnit léčbu pomocí tohoto důležitého chemoterapeutického léku (více).

 

Velice nebezpečnou formou rakoviny je rakovina prsu. Varující je, že v Evropě představují 10 % pacientek ženy mladší 40 let. Podle posledních výzkumů publikovaných v časopise Brest Cancer však právě pro ženy mladší 40 let není vhodná doposud široce používaná chemoterapie. „U mladých pacientek je vývoj rakoviny prsu velmi alarmující,“ říká vedoucí výzkumu doktor van der Hage. “Ale právě některé mladé ženy by často neměly podstoupit nejen nepříjemnou, ale také nežádoucí chemoterapii.“ Dvě třetiny nádorů prsní rakoviny obsahují velké množství buněk s receptory citlivými vůči hormonu estrogenu. Tyto nádory se označují jako estrogen receptor pozitivní (ER+). Zbylá třetina nádorů je naopak estrogen receptor negativní (ER-). ER+  nádory se vyvíjejí méně agresivně než ER-. Výzkum však naznačil, že pokud pacientky podstoupily chemoterapii nebyla úspěšnost přežití u pacientek ER+ vyšší než u ER-. Naopak rozdíl v úspěšnosti léčby vyzněl spíše pro ER- pacientky, kterých přežilo o 5% více. „Chemoterapie je v tomto případě zavedená avšak neefektivní metoda léčby, především pokud pacientka má nádor ER+ a je mladší 40 let. Právě to, jedná-li se o ER+ nebo ER- nádor, je klíčem k přizpůsobení terapie v boji proti rakovině prsu u mladých žen,“ uzavírá Dr. van der Hage.

 Velký problém u rakoviny prsu představuje rozšíření rakoviny do kostí. Údajně až 70 % pacientek trpí sekundárním nádorem v kostech. Ten vede k poškození kostí, které je doprovázeno bolestí a slabostí. Výzkumu tohoto jevu se věnuje doktor Colin R. Dunstan z Research Institute in Concord v Austrálii. Se svým týmem zkusil aplikovat myším napadeným rakovinou prsu dietu s různým přísunem vápníku. Zjistili že vyšší přísun vápníku brání rozšíření rakoviny do kostí. „Toto zjištění může mít velký význam pro pacientky trpící rakovinou prsu. Je známo, že mnoho starších žen je kalcium deficientních v důsledku nízkého přísunu vápníku v potravě a nebo v důsledku deficiente vitamínu D. Právě tyto ženy jsou vystaveny vysokému riziku,“ říká  doktor Colin R. Dunstan. A právě jim by mohl výzkum doktora Duncana pomoci.