Jak použít reengineering na inovační procesy?

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 29. prosinec 2007

Napsal Karel Pospíšilík

Problémy tradičního pojetí procesů

Fragmentované procesy a činnosti, které jsou v kompetencích více lidí, jsou nemocné svojí byrokracií, nekompatibilitou počítačových systémů (není výjimka najít proces, jehož části používají různé počítačové systémy, a data se musí ručně přenášet), odlišným jazykem používaným v jednotlivých částech procesu a při jednotlivých činnostech, vlastními ekonomickými a sociálními zájmy, které pracovníci na jednotlivých úsecích kladou nad zájmy celku. Velkou brzdou jsou i  formuláře, které si pracovníci předávají.

Nejasná zodpovědnost

Většina statistik uvádí velmi nízké procento inovací dotažených do praxe. Velká část inovací skončí už v aplikovaném výzkumu a vývoji. Například proto, že marketingové oddělení zjistí, že nová inovace nebude nakonec úspěšná. Nebo se to ukáže, až když je výrobek na trhu.

Ať už budou výzkumáři proti, není možné začít něco vynalézat bez průzkumu trhu, analýzy zákazníků a konkurentů. Moderní teorie doporučují provést nejdřív tyto výzkumy a teprve potom začít vynalézat. Kdo je ale v takovém případě zodpovědný za inovaci jako celek? Nikdo. Zodpovědnost je rozmělněná do několika subjektů, které sledují zcela jiné zájmy a používají různá kritéria úspěchu.

Manažer nebo tým

Reengineering v inovačním procesu znamená 100% nebo částečnou integraci jeho částí – základní výzkum, aplikovaný výzkum, vývoj a komercionalizace – do kompetence jednoho manažera nebo týmu v čele s leaderem. Manažer nebo tým plánuje, řídí a kontroluje celý inovační proces. Vedení může takovému subjektu stanovit maximální procento neúspěšných inovací nebo minimální míru rentability. Manažer nemusí v zásadě rozumět všem detailům jednotlivých částí procesů a činností. Ani by se to od něj nemělo chtít, v každém případě by měl mít o nich přehled. Reengineering v tomto pojetí bude oslovovat spíš soukromé firmy.

Důležitou vlastností procesů a činností po reengineeringu je plynulost v přirozeném sledu. V tradičním pojetí aplikovaný výzkum začíná, jakmile skončí základní výzkum, komercionalizace až skončí vývoj apod. Ale ne vždy je to nutné. Někdy stačí jenom některé výstupy, aby mohla začít následující část procesu nebo činnosti. Komercionalizace může začít už v základním výzkumu formou PR článků.

Reengineering zastává primární orientaci na zákazníka. Neustále se musíme ptát, co to přinese zákazníkovi., přičemž musíme myslet i za zákazníka, jehož uvažování bývá inovačně omezené.

Nejčastější chyby

Takto zásadní změna, která se dotkne všech zaměstnanců, vyžaduje leadera s přirozenou autoritou. Nejčastějšími překážkami jsou nízká informovanost a zainteresovanost zaměstnanců, příliš zbrklé nebo naopak příliš zdlouhavé řešení (změna by neměla trvat déle než 1 rok), sabotování středních manažerů, o jejichž pozice jde především. Top management nehledá pro nepotřebné pracovníky jiné pracovní uplatnění – uvnitř podniku nebo vně, a tím zvyšuje jejich nejistotu.