Procesní řízení

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 14. leden 2008

Napsal Karel Pospíšilík

Jako příklad uvádím proces vyřízení objednávky a proces vědecko-technického rozvoje. Oba procesy procházejí několika útvary. Proces vyřízení objednávky začíná zpravidla u obchodního zástupce nebo v marketingovém útvaru. Pokračuje ekonomickým, nákupním, výrobním a končí expedičním, servisním případně reklamačním útvarem. Proces inovace začíná zpravidla také v marketingovém útvaru. Přechází do ekonomického, konstrukčního a vývojářského útvaru a končí většinou u generálního ředitele.

Tyto procesy můžeme řídit podle útvarů (tak jak jdou z jednoho do druhého) nebo je možné je řídit jako jeden celek napříč těmito útvary.

Zcela jinak?

Procesní řízení vyžaduje zcela jiný přístup a aktivizaci všech pracovníků. Implementaci této novinky musí předcházet seznámení pracovníků s principy procesního řízení a odpovídající změna firemní kultury.


V praxi se většinou nesetkáme s čistou podobou procesního řízení, kdy se útvarové řízení nepoužívá. Vždy půjde o nějakou kombinaci. Procesy jsou popsány, ale realizují je funkční útvary. Tak jak tomu je na výše uvedeném obrázku. Samozřejmě musí jít o takovou útvarovou strukturu, která podporuje procesní řízení.

Procesní organizace

Začíná se vytvořením procesní organizace, která je jakýmsi manuálem fungování firmy. Zahrnuje organizační strukturu (která má dvě části - horizontální procesní strukturu a vertikální útvarovou strukturu) a systém řízení firmy. To znamená, že se nejprve musí popsat procesy, které v podniku probíhají, tyto procesy se poté vztáhnou k útvarům a konečně se zavedou pravidla jejich řízení.

Popis procesu - každý proces musí mít svého vlastníka (někoho, kdo je zodpovědný za hladký průběh a konečný výsledek), zákazníky (někoho, kdo stojí na začátku procesu), dodavatele (někoho, kdo stojí na konci procesu), vstupy, výstupy a měřítka výkonnosti.

Vztažení k útvarům – u každého procesu se musí definovat, kterými útvary prochází, a kdo a jak může proces ovlivnit.

Pravidla řízení procesů – záleží na firmě, jaká pravidla zvolí, a podle kterých všeobecně uznávaných norem a certifikátů bude postupovat.

Procesy procházejí pravidelným hodnocením. Zjišťuje se, jak proces zvyšuje hodnotu pro zákazníka, a měří se spokojenost zákazníka. Výsledkem těchto interních auditů může být skutečnost, že proces není pro zákazníka až tak důležitý, a že se mu může věnovat menší pozornost (a méně peněz). Nebe se může identifikovat úzké místo fungování firmy.

Přínosy procesního řízení

V rámci procesního řízení se oddělují hlavní a vedlejší procesy, procesy s velkou a nízkou hodnotou pro zákazníka, procesy, které můžeme a které nemůžeme outsourcovat. Dále se zefektivňují procesy a zkracuje čas potřebný pro jejich uskutečnění. Jednodušeji se zavádí týmová práce. Procesní řízení zahrnuje i změnu řízení informací a sofistikované informační systémy.
 
ISO

Přechod na procesní řízení můžeme certifikovat, a zlepšit tak své postavení na trhu. Nejvhodnější k tomu je ČSN EN ISO 9001:2000. Zdokonalením tohoto certifikátu je ČSN EN 9004, jehož účelem ale není certifikace. Hlavním principem ISO 9001 je vytvořit model procesů, procesy umět měřit a zvyšovat jejich výkonnost, a tím zvyšovat spokojenost zákazníků i dalších firemních stakeholderů. Takže v podstatě to, co je náplní běžného procesního řízení.

Zdroj: Institut průmyslového managementu, redakčně upraveno a zkráceno