Chirurgie bez stehů

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 24. leden 2008

Napsal Tereza Knířová

Tenoučký biologicky odbouratelný film, který je široký pouze 50 mikronů, se jednoduše umístí na ránu a vystaví se záření infračerveného laseru. Tento laser zahřeje film přibližně na 60 stupňů Celsia, ale pouze do té míry, aby roztavil tenký polymer, který pak přilne ke tkáni a perfektně stáhne ránu.

Tato novinka v oblasti medicíny se nazývá Surgilux a surovina na ni se získává z krabích schránek. Extrakt z krabů je znám pod jménem chitosan, je hypoalergenní a má významné antibakteriální vlastnosti. V USA má tato technologie zelenou, protože získala povolení od Úřadu pro potraviny a léčiva.



Výsledky prvních testů ukazují, že by tento vynález mohl mít velký potenciál pro operace mozku nebo nervového systému, protože by mohl zamezit mnoha nevýhodám invazivního sešívání. Rány ošetřené stehy se totiž někdy velmi špatně hojí a mohou sloužit jako zdroj infekce. V důsledku těchto nežádoucích jevů se až 11 procent pacientů, kteří podstoupili operaci mozku, vrací znovu na sál. Nejčastěji u nich dochází k prosakování mozkomíšního moku a dalším komplikacím, které jsou přímo spojené s používáním stehů. U těchto pacientů musejí být nasazována antibiotika, dochází k dalším chirurgickým zásahům a celkově se prodlužuje jejich doba pobytu v nemocnici.



První zmínky o chirurgickém sešívání jsou datovány již před 4000 lety. Nový přístup k zacelování ran je tak už velice dlouho očekávanou záležitostí, tvrdí John Foster, jeden z autorů vynálezu, vedoucí Biopolymerové výzkumné skupiny na University of New South Wales v Austrálii.

Pokusy s lepením ran začaly již v 90. letech minulého století a v současnosti tyto techniky tvoří asi 20 procent na medicínském trhu v USA. Většímu rozšíření brání některé jejich vlastnosti. „Ostatní zatím zkoušeli chirurgická lepidla. Problém ale je, že tato lepidla jsou většinou na bázi gelu a spojení s tkání je velice nerovnoměrné, což často způsobuje prosakování moku. Navíc jejich používání není zrovna jednoduchou záležitostí. Nejsilnější chirurgické lepidlo je tak toxické, že může být použito pouze na vnější tkáně,“ vysvětluje doktor Foster, „Další vynálezy využívají například ultrafialové světlo pro lepší zacelení rány, ale UV paprsky zničí také žijící buňky.“

„Krása našeho objevu založeného na infračerveném laseru spočívá v tom, že nijak nepoškodíme tkáň. A navíc Surgilux má antibakteriální vlastnosti, které zabraňují pooperačním komplikacím a infekcím.“

Foster a jeho tým spolupracuje s Marcusem Stoodleyem, mikrochirurgem, který se specializuje na opravu nervového systému a nervů. Stoodley je velice mile překvapen výsledky prvních testů: „Surgilux je velmi vhodný pro léčení poškozených nervů, protože stehy jako takové nevyhnutelně ničí nervy a vždy způsobí nějakou trvalou ztrátu jejich funkce. Naše výsledky testů Surgiluxu s krysami ukazují určitý stupeň regenerace nervů během šesti týdnů po operaci.“



Vědci v současnosti hledají komerčního investora, aby mohli zahájit klinické testy. Plánují také druhou generaci Surgiluxu, který podpoří růstové faktory a možná také kmenové buňky k regeneraci nervů. Pokud se vše podaří podle plánů, mohl by se Surgilux využívat v lékařství během příštích pěti let.

Zdroje:
Eurekalert.org
smh.com.au