Malý a střední podnik – co to vlastně je?

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 26. leden 2008

Napsal Igor Blahušiak

Jak může tedy podnikatel posoudit, jestli může v rámci této kategorie o podporu žádat? V tomto článku se zamyslíme nad na první pohled triviální otázkou, co to vlastně malý a střední podnik podle českého práva je.

Pojem malého a středního podniku

V první řadě je nutno upozornit na pojem podnik. Tento pojem je definován v evropském právu a z něho je pro účely definice přejat do českého právního řádu. Podnikem se rozumí nejen podnikatel podle českého obchodního práva, ale také jakákoliv jednotka, vyvíjející hospodářskou činnost, bez ohledu na její právní formu a subjektivitu a způsob financování. Tuto skutečnost je nutné zohlednit, nicméně v praxi by zpravidla neměla působit výraznější problémy.

Samotná definice malých a středních podniků pro přidělení dotací vychází ze čtyř kritérií, kterými jsou:

• Stanovený maximální počet zaměstnanců podniku.
• Velikost obratu podniku. Alternativně se použije výše aktiv podniku, pokud jde o podnikatele vedoucí jednoduché účetnictví.
• Nezávislost podniku. Nezávislost je podmínka mnohdy opomíjená, přesto velmi významná a mnohdy rozhodující.
• Podmínka časová. Podnik musí mít pro účely přidělení dotace status MSP minimálně dvě účetní období po sobě.
  

Na základě těchto kriterií je podnik zařazen do kategorie mikropodniků (drobných podniků), malých podniků anebo středních podniků.

Středným podnikem je takový podnik, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů Euro, resp. bilanční suma jeho roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů Euro.
Malým podnikem je podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat, resp. bilanční suma jeho roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů Euro.
Mikropodnikem (drobným podnikem) se rozumí podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony Euro.

Pro přehlednost uvádíme následovní tabulku

Kategorie	Počet zaměstnanců (max.)	Max. obrat (suma rozvahy) v mil. €
Mikropodnik	10	2 (2)
Malý podnik	50	10 (10)
Střední podnik	250	50 (43)

Stanovení toho, zda podnik je nebo není MSP, se tedy může zdát být jednoduchou záležitostí. Nyní se podíváme na některé problémy, které mohou při posuzovaní jednotlivých kritérií vzniknout.

Počet zaměstnanců

Zdrojem informací o počtu zaměstnanců jsou údaje o počtu zaměstnanců předávané České správě sociálního zabezpečení. Počet zaměstnanců podnikatele odpovídá počtu ročních pracovních jednotek, tj. počtu osob, které podnikatel zaměstnával na plný úvazek během celého posuzovaného účetního, resp. zdaňovacího období. Práce osob, které nepracovaly po celé období, anebo pracovali na částečný úvazek bez ohledu na dobu trvání, jako i práce sezónních pracovníků se počítají jako zlomkové hodnoty ročních pracovních jednotek. 

Za zaměstnance se považují nejen fyzické osoby, které jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli a pracují pro zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, ale také manažeři podílející se na řízení jako členové statutárního orgánu podniku. Učni nebo studenti pracující v odborném výcviku se smlouvou o učebním poměru nebo o odborném výcviku se nepovažují za zaměstnance. Doba trvání mateřských nebo rodičovských dovolených se do výše zmíněných výpočtů nezahrnuje.

Obrat

Údaje o obratu pro konkrétní podnik se vztahují k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období bezprostředně předcházejícímu období, ve kterém je podána žádost. Jsou vypočteny za období jednoho kalendářního roku.

Pokud podnikatel zahajuje podnikání, stanoví hodnotu obratu, resp. bilanční sumy rozvahy a počet zaměstnanců vlastním kvalifikovaným odhadem. Ten provede pro první účetní období, ve kterém bude podnikatelská činnost provozována po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců anebo pro první zdaňovací období, ve kterém bude podnikatelská činnost provozována po celé období.

Jako jsme viděli, rozhodné sumy pro zařazení podniku do některé z kategorií jsou stanoveny v Euro. Jejich korunový ekvivalent se stanoví vynásobením částek uvedených v Euro kursem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi Euro a Kč k 31. 12. roku předcházejícímu roku podání žádosti o podporu, V případě, že 31. 12. připadá na sobotu nebo neděli, použijí se údaje pro poslední pracovní den předcházející tomuto datu.

Pokud tedy podnik splní tyto podmínky, je na nejlepší cestě pro zařazení do některé z výše zmiňovaných kategorií. Bohužel, mnozí podnikatelé si neuvědomí, že je nutno splnit také dvě zbylé podmínky pro to, aby podniku byl přiznán status MSP. Proto se na ně podíváme blíže.

Kriterium nezávislosti podniku

Nyní si přiblížíme otázku nezávislosti podniku. Při posuzování kriterií statutu MSP je totiž nutné posoudit i vztah posuzovaného podniku k propojeným podnikům. Při výpočtech samotných nezáleží na tom, kdo koho vlastní, ale pouze na výši vlastnického podílu.

Pro stanovení celkového počtu zaměstnanců a finančních hodnot se započítávají údaje propojených podniků, přičemž rozlišujeme tři druhy propojených podniků – podnik samostatný, partnerský a spojený. Pro každý druh platí jiný způsob započítaní údajů:

1. Samostatným podnikem je každý podnik, který vlastní méně než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku. Také při překročení výše 25% podílu se podnik stále považuje za samostatný, pokud jde o:
   
   
   1. Investiční společnosti, za předpokladu, že celková investice do jednoho podniku je menší než 1, 25 mil. Euro,
   2. Vysoké školy nebo nezisková výzkumná centra,
   3. Institucionální investory, včetně fondů regionálního rozvoje,
   4. Samostatné orgány místní samosprávy s ročním rozpočtem menším než 10 mil. Euro a s méně než 5 000 obyvateli.
   5. Samostatný podnik se do celkového výpočtu pro posouzení statutu MSP nezahrnuje.
2. Partnerský podnik vlastní 25 % až 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku. Údaje za tento podnik se přičtou k údajům posuzovaného podniku ve výši procentuálního vlastnického podílu.
   
   
3. Spojený podnik vlastní více než 50 % hlasovacích práv nebo má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku. U tohoto druhu propojenosti podniků se přičtou údaje za celý podnik, bez ohledu na skutečný podíl.

V rámci uvažování o propojení podniků se nezvažují jenom dceřiné společnosti, ale také „prababičky“ a případné další generace společností.

Přehledně popisované vztahy zobrazuje tato tabulka:

Typ podniku	Samostatný	Partnerský	Spojený
Propojení v %	0 – 24, 9	25 – 49, 9	50 - 100
Započítaní podílu v %	0	25 - 49, 9 (podle výše podílu)	100

 
Pro názornost uveďme následovní příklad. Podnik A (který má 40 zaměstnanců a obrat 8 mil. €) je z 33 % procent vlastněn podnikem B (ten má 120 zaměstnanců a obrat 15 mil. €). Pro účely přiznaní dotace, o kterou žádá podnik A bude pro přisouzení statutu MSP podnik B považován za podnik partnerský. Proto bude uvažován pro podnik A celkový počet zaměstnanců 80 (40 a 33 % ze 120, tj. 40) a obrat 13 mil. € (8 mil. € a 33 % z 15 mil. €, tj. 5 mil. €). Ačkoliv se tedy na první pohled mohlo zdát, že podnik A spadá do kategorie malých podniků, není tomu tak a bude posuzován jako podnik střední.

Vidíme tedy, že otázka propojení podniku s jiným podnikem může významně promluvit do celkového posuzování situace. Více příkladů naleznete zde.

Časové hledisko

Na závěr je nutno v krátkosti zmínit také podmínku časovou. Ta je pro praxi velice významná, protože postupem času se může podnik rozrůstat, nebo naopak, zmenšovat (např. rozdělením společnosti).

Proto je nutné mít na paměti, že status MSP se přiznává, resp. pozbývá, jestliže podnik splňuje, resp. nesplňuje výše uvedené podmínky po dobu dvou po sebe jdoucích účetních, resp. zdaňovacích období.

To v praxi například znamená, že statut MSP má také podnik A, který má v roce 2007, kdy žádá o dotaci, 300 zaměstnanců, ale v letech 2006 a 2005 měl zaměstnanců 200, resp. 230. Také to ale také na druhé straně znamená, že podnik B, který měl v letech 2005 a 2006 obrat 60 mil.  € a 65 mil. € a roku 2007 má obrat 46 mil. €, není MSP. Více příkladů naleznete zde.

Časové hledisko tedy může významně promluvit do posuzování, zda podnik má statut MSP nebo nikoliv. I zdánlivě nezpůsobilý žadatel může získat přístup k širokým možnostem podpory MSP.

Pokud tedy podnik splní tyto podmínky, může být považován za podnik malý, střední anebo za mikropodnik. Jak jsme viděli, je nutné dbát nejenom na otázku výše obratu a počtu zaměstnanců, ale také na případné vazby s jinými společnostmi a otázku časovou.

Zdroj: CZECHINVEST