Soutěž Trans it! odhalila talenty aplikovaného výzkumu na ČVUT

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 02. březen 2008

Napsal Redakce

Soutěž Trans it! organizoval celouniverzitní projekt Tripod v rámci doprovodného programu vědeckého semináře Workshop, jenž představuje výsledky řešení vědeckých projektů na ČVUT v Praze. Tři porotci z univerzity a sedm porotců z praxe hodnotilo přihlášené příspěvky na základě tří kritérií: originality, úrovně rozpracování a využitelnosti v praxi.

Přítomnost významných zástupců podnikatelské sféry, jako je Zbyněk Frolík ze společnosti Linet nebo Jaroslav Doležal ze společnosti Honeywell, zaručila objektivitu a relevanci výsledků soutěže vzhledem k aplikovatelnosti prezentovaných řešení. Ta letos pocházela především z oblasti strojírenství, aplikované fyziky a kybernetiky.

První cenu, notebook od společnosti Apple IMC, si odnesl Přemysl Volf z katedry kybernetiky ČVUT FEL za příspěvek o algoritmech pro řízení leteckého provozu. Přemysl Volf ve své prezentaci popsal velmi zajímavou vizi budoucnosti. Letadla se pohybují zcela autonomně, navzájem si vyměňují data a v okamžiku, kdy začne hrozit jejich srážka, dokáží automatickým protokolem vyjednat změnu trasy. Kontrolní věže ani dispečink již nejsou třeba. Algoritmus, který řídí jejich chování, je součástí softwarového prototypu Agentfly, který simuluje letecký provoz nad Spojenými státy v třídimenzionálním prostředí.

Navržené algoritmy mají velký potenciál vzhledem k houstnoucímu provozu, který od určitého okamžiku nebude možné řídit centrálně. K tomuto stavu se blížíme mílovými kroky a zejména nad Spojenými státy začíná být v posledních letech opravdu těsno. S prvním nasazením tohoto systému, který využívá pro výzkumné účely americká Air Force Research Laboratory a britská společnost BAE Systems, se počítá u bezpilotních letounů. „Zatím bych do toho nesedl,“ přiznal se Přemysl Volf.

Nadějí pro pacienty trpící poruchami krvetvorby a některými druhy rakoviny (například leukémie) je transplantace kostní dřeně. Při hledání nepříbuzenských dárců používá Český registr dárců krvetvorných buněk algoritmus, vyvinutý na Katedře kybernetiky ČVUT FEL. Jeho tvůrce, David Steiner, obsadil v soutěži Trans it! druhé místo a odnesl si komunikátor Nokia, který do soutěže věnovala společnost Honeywell. Prezentovaný algoritmus prohledává rozsáhlé databáze a připravuje nabídkové listiny pro transplantology. Je schopen nakládat s neúplnou informací o dárcích a posouvá dál možnosti parametrizovaného hledání. Při hledání vhodného dárce může jít až na úroveň DNA.

GPS navigaci věnovanou společností Ernst & Young si za třetí místo odnesl Michal Platkevič z Ústavu teoretické a experimentální fyziky ČVUT, který přednesl příspěvek nazvaný „Medipix ve velmi nepříznivých podmínkách“. Medipix je detektor vyvíjený v rámci mezinárodní spolupráce partnerů sdružených v laboratoři CERN. Jde o unikátní zobrazovací zařízení, které funguje na podobném principu jako složené oko hmyzu. Každá jeho částečka – pixel – dokáže detekovat a zobrazit různé částice záření.

Tým vědců, jehož je Michal Platkevič členem, testoval možnosti fungování Medipixu v extrémně nepříznivých podmínkách, které panují například uvnitř reaktoru. Tyto testy probíhaly v ČR, ve Francii a ve Švýcarsku a vyústily v aplikace na obřím detektoru ATLAS v CERNu. Platkevičův tým dále spolupracuje na dvou projektech, v rámci nichž by měly být tyto detektory umístěny do skafandrů kosmonautů NASA.

Čtvrté místo obsadili Martina Jalová a Miroslav Jalový z Fakulty strojní ČVUT. Ve svém příspěvku se zabývali vývojem vysokotlakých membránových elementů s vysokou pevností a dále možnostmi jejich aplikace v hydraulických systémech a robotice. Právní ochrana jejich řešení je příkladná – byla již podána přihláška vynálezu v ČR – a Miroslav Paclík, ředitel odboru patentových informací Úřadu průmyslového vlastnictví, takto člen komise,  s povděkem kvitoval snahu rozšířit ochranu na území celé EU.

Poslední oceněný příspěvek nabídl pohled na aktuální problémy počítačové grafiky. Při převodu barevných obrázků na černobílé dochází ke ztrátě důležitých informací, obzvláště pokud původní obrázek obsahuje barevná pole se stejným jasem. Ta jsou pak převedena na stejný stupeň šedi. „V mapě, kterou si vytisknete na černobíle tiskárně, pak stěží dokážete rozlišit pole od lesa,“ říká Martin Čadík z Centra počítačové grafiky na ČVUT FEL.

Metoda na rozdíl od běžných mechanismů používaných v komerčních programech pracuje s lokálními přechody mezi barvami a výsledné obrázky jsou pak mnohem věrnější originálu. Metoda je výpočetně nenáročná a umožňuje rychlý převod obrazů s vysokým rozlišením.