Podrobnosti: Vytvořeno 16. březen 2008; Napsal Ivan Rampl

Některé nádory však vykazují rezistenci jak k chemoterapii, tak i k radioterapii, jako je tomu např. u lidského maligního melanomu. Navíc je často nádorové onemocnění detekováno až ve stádiu vzdálených orgánových metastáz, kdy je prognóza léčby velmi špatná a úspěšnost uvedených léčebných zákroků nízká. V současné době tak představují nádorová onemocnění druhou nejčastější příčinu úmrtí.

Přetrvávající stav trvale stimuluje bezpočet vědeckých týmů celého světa k intenzivnímu hledání nejúčinnější léčby této vážné a mnohdy smrtelné choroby. Možným příspěvkem je zajímavý objev pracovníků firmy ENJOY a vědců spolupracujících brněnských výzkumných ústavů. V průběhu jejich experimentování s impulsním magnetickým polem a při hledání jeho vhodných budičů zjistili, že při impulsním napájení toroidních cívek vzniká okolo nich prostředí s dosud nevídaným biofyzikálním efektem.

Tímto způsobem vytvořené zvláštní pole nazvané Aimp význačně působí na buněčný metabolizmus a to i v případě odstínění případného parazitního zdrojového magnetického pole. Tento nález znamenal posun v prioritách prováděného výzkumu a zájem se soustředil na získání co nejvíce znalostí o novém jevu. Vybranými měřicími metodami byly sledovány nejdříve známky přítomnosti pole Aimp, zjistitelné ze statisticky vyhodnotitelných změn chování buněk, a následně i možné způsoby jeho technického, biofyzikálního či léčebného využití.

Historicky první zvolenou metodou bylo měření bioluminiscence bakterií Photorhabdus luminescens. Tento druh je jedinou pozemskou svíticí bakterií, všechny ostatní bakterie s vlastní luminiscencí jsou mořskými druhy. Bioluminiscence je závislá na aktivitě pěti genů zodpovědných za syntézu podjednotek luciferázy a komplexu reduktázy mastných kyselin, která zajišťuje recyklaci mastných kyselin na aldehyd. Tato reakce je velmi citlivá na chemické, fyzikální a biologické faktory vnějšího prostředí, které mohou ovlivňovat buněčné dýchání, syntézu proteinů a lipidů, buněčnou integritu a správnou funkci biologických membrán. Proto jsou bakterie s přirozenou luminiscencí využívány k rychlé detekci přítomnosti polutantů i k cílenému studiu biologických účinků například energetických polí. Výsledkem experimentů touto metodou bylo zjištění, že pole Aimp vykazuje statisticky prokazatelné negativní ovlivňování viability baktérií.

Druhou metodou, kterou se podařilo prokázat existenci pole Aimp bylo měření chemiluminiscence doprovázející respirační vzplanutí fagocytů. Profesionální fagocyty představují klíčový obranný mechanismus proti útoku mikrobiálních patogenů. Mezi vysoce toxické a nejúčinnější destruktivní činitele fagocytů patří reaktivní kyslíkové metabolity, jako např. superoxidový aniont, peroxid vodíku a hydroxylové radikály. Při uvolňování reaktivních kyslíkových metabolitů vznikají elektronově excitované stavy, ze kterých při návratu na základní energetickou hladinu emitují fotony.

Protože přirozená chemiluminiscence fagocytů je velmi slabá, je obvykle zesilována luminofory (látkami jako je luminol nebo lucigenin). Proces fagocytózy lze pak snadno sledovat detekováním světla za použití luminometru. Velikost emise světla opět záleží mimo jiných chemických a biologických vlivů také na fyzikálních vlivech, jako je např. i přítomnost pole Aimp. Při těchto experimentech byla použita plasma získána z periferní krve laboratorních potkanů obohacená o leukocyty. A opět jako v předchozím případě svíticích baktérií se zjistil inhibiční vliv tohoto zvláštního pole.

Oběma zmíněnými metodami se nalezl většinou tlumicí vliv pole toroidních cívek na životnost ozařovaných buněk. Logické vyústění všech získaných zkušeností vedlo k myšlence vyzkoušet vliv pole Aimp na solidních a tekutých nádorech. Tomuto úkolu se přizpůsobil i výběr biologického materiálu a volba třetí experimentální metody. Podstatou metody je štěpení soli tetrazolia mitochondriálními enzymy dehydrogenázami za vzniku barevného a nerozpustného formazanu. Jeho vznik a množství přímo koreluje s počtem metabolicky aktivních (živých) buněk a stanovuje se spektrofotometrem.

Pokusnými objekty se staly nádorově transformované buňky solidních nádorů jako jsou buněčné linie karcinomu tlustého střeva, linie karcinomu mléčné žlázy a linie lidského maligního melanomu, a nádorově transformované buňky tekutých nádorů, konkrétně buňky myeloidní leukémie. Velmi důležitým výsledkem série experimentů bylo objevení rozdílného působení pole Aimp na zdravé a nemocné buňky, zjištěné zatím jen u buněk ženského prsu a bílých krvinek. Tento selektivní jev spočívá v ničení nádorových buněk, aniž by byly zdravé buňky poškozovány.

Mimo rozdílného biofyzikálního účinku pole Aimp a impulsního magnetického pole na živé buňky vykazuje toto pole i jiné zjištěné zvláštnosti, které jsou nyní předmětem intenzivního studia. Bohužel, živé buňky slouží zatím jako jediný použitelný „měřicí přístroj" se všemi známými nedostatky a tedy před experimentátory a teoretiky čeká značná práce dokázat princip vlivu tohoto zvláštního jevu na živé buňky. Je zapotřebí si však uvědomit, že experimenty se vždy prováděly v podmínkách in vitro (ve skle - v jamkách kultivačních desek) a jejich pokračováním budou pokusy metodou in vivo (na živých tvorech), než vůbec by se mohlo přistoupit k účinným aplikacím v humánní medicíně. Zřejmě se však otevírá možnost velmi nadějným a světově unikátním zjištěním.

Kontakní údaje

ENJOY spol. s r.o.
doc. Ing. Ivan Rampl, CSc., jednatel
e-mail: rampl(at)enjoy.cz
tel.: 603 548 886

Výzkumníci objevili nevídaný biofyzikální efekt. Může pomoci při léčbě rakoviny

Facebook komentáře