Zavedení nové technologie provází strach a stres. Jak nad nimi zvítězit?

Podrobnosti
Vytvořeno 15. duben 2008
Napsal Karel Pospíšilík
Může za to amygdala

Strach, který manažer a jeho podřízení pociťují před velkou změnou, je podložený lékařskými výzkumy. Za tento strach může část mozku zvaná amygdala. Nikdo přesně neví, kde v mozku je. Amygdala vyvolává poplach v okamžiku, kdy se odchýlíme od nějaké rutiny. Obranou reakcí je útěk nebo útok. Navíc omezuje přemýšlení a koncentraci. Účinná strategie je obcházení amygdaly. Tzn. že budeme dělat takové změny, které amygdalu ,,neprobudí“. Na této filozofii je založena např. metoda KAIZEN.

Začít sám u sebe

Pokud chce manažer úspěšně bojovat se strachem svých podřízených, musí začít sám u sebe a sám takový strach překonat. Musí akceptovat změnu jako normu.

Co dělat se strachem druhých?

V boji se strachem podřízených před velkou změnou se doporučuje tento postup
  • Poskytněte svým podřízeným příležitost říct, co jim bude po plánované změně chybět.
  • Zjistěte, co by se mělo ze starého způsobu zachovat.
  • Převeďte diskuzi na to, co zaměstnanci postrádat nebudou a čeho se rádi zbaví.
  • Akceptujte obavy svých podřízených.
  • Ptejte se jich, co od změny očekávají. Přitom je směrujte k pozitivním odpovědím.
  • Takto ,,přesvědčené“ zaměstnance zapojte do procesu změny např. jejich návrhy a připomínkami, semináři a workshopy, tím získají pevnější půdu pod nohama.

Tento postup relativizuje Jack Welch, když říká ,,Člověk musí mít rád lidi, ale čas od času je musí pořádně kopnout do zadku.” Prostě vše má své limity. Příliš starostlivá péče o pracovníky může vyvolat dojem, že vedení svým podřízeným nedůvěřuje a že je neustále kontroluje. Ale i příliš bezstarostný přístup snižuje motivaci.

Příklad: Podnik vytváří nové pozice v souvislosti s novou technologií a hledá uchazeče o tyto pozice mezi stávajícími zaměstnanci. Nové pozice jsou ale spojeny s pro ně negativními aspekty, jako je potřeba vzdělávat se, větší míra odpovědnosti a nejistota něčeho nového (zaměstnanci se spokojili se svým dosavadním pracovním zařazením, ačkoli by se jejich plat významně zvýšil). V takovém případě je možné pustit mezi zaměstnance informaci o tom, že v důsledku zavádění nové výroby budou někteří zaměstnanci z té staré propuštěni. Pak by se poptávka po nové pozici určitě zvýšila. Celá tato akce by se ale musela provést velmi citlivě.

Jsou buddhisté lepšími manažery?

Zajímavým trendem je pronikání buddhistů mezi top manažery. Tento trend není žádná náhoda. Buddhistický přístup nabízí různé meditační techniky, které pomáhají vytíženým manažerům zklidnit se a utřídit si myšlenky. Několik úspěšných manažerů praktikuje buddhismus a tento přístup se stává módou v manažerském prostředí. Buddhismus říká v podstatě totéž, co Di. Kamp ve své knize.

Všechny negativní pocity musíme akceptovat, neměli bychom se s nimi ztotožňovat nebo se kvůli nim nějak obviňovat. Manažeři dělají chybu, když se nechávají těmito pocity ovládnout, ale stejnou chybu dělají i ti, kteří je ignorují a ukládají si je do podvědomí. Negativní emoce nesmí vidět jako něco reálného a musí se učit jim čelit. Za tímto účelem se používají nejrůznější meditační techniky jako meditace dechu, chůze apod.

Jak vyzrát nad stresem a strachem?

Di. Kamp nám ve své knize nabízí tzv. spouštěče. To jsou podněty našich negativních i pozitivních emocí. Pokud je poznáme, můžeme se těm negativním snadněji vyhýbat a na ty pozitivní myslet co nejvíce. Objevují se i celkem kuriosní nápady, jak snižovat zátěž nejen manažerů. Zaměstnavatelé např. rozdávají různé doplňky stravy podporující dobrou náladu a zavádějí přístroje, které pozitivně působí na člověka (např. přístroj AROMAT pracující na principu řízeného tlakového rozprašování esenciálních olejů za studena). Psycholožka Zdeňka Židková doporučuje, abychom si při návalu negativních emocí udělali pauzu. „Je důležité hněv přeseknout a nenechat ho dojít až k vrcholu.“ Negativní emoce je dobré vyprazdňovat, když se nikdo nedívá, třeba až po návratu domů. Účinným řešením je např. trhání nějakých papírů, např. novin. Nad tím by se měl zamyslet každý, protože výbuchy nepotkávají jenom choleriky, ale i lidi s jinak perfektním chováním.

Udělejte ze stresu strategii

Existují i koncepce, které staví na systémovém řízení stresové zátěže zaměstnanců. Podle Zdeňka Součka stres není škodlivý. Stres dokáže živý organizmus nastartovat, je ale potřeba ho střídat s uvolněním. Proto se do firemních strategií implementuje management stresu, který řídí stresové zatížení systematicky, tzn. organizmus zaměstnance není jednostranně zatěžován permanentním stresem a není ani ochabován nějakým delším ,,nicneděláním”.

Použité zdroje:

Facebook komentáře

Share on Myspace