Umělé součástky v lidském těle mají již svoji tvarovou paměť

Na obrázku:
Ken Gall předvádí testovací zařízení, které je schopno napodobit podmínky panující v lidském těle a používá se pro měření vlastností polymerů.


Lidské tělo a všechny jeho tkáně a tekutiny představují pro implantované materiály nepříznivé prostředí. Vědci z Georgia Institute of Technology vyvíjí materiály, které jsou schopny tak náročné podmínky překonat beze ztráty funkčnosti, stability a biokompatibility. Tyto materiály (tzv. "polymery s tvarovou pamětí") se mohou dočasně smrštit nebo naopak zvětšit a po působení světla, tepla nebo chemických látek nakonec dosáhnout požadovaného permanentního tvaru.

Podle profesora Galla z Georgia Tech jsou tyto polymery vhodnými kandidáty pro biomedicínské aplikace. Mnohem lépe než kov totiž napodobují svými vlastnostmi měkké tkáně lidského těla a mohou být navrženy i tak, aby se postupně v těle rozložily.

Výzkumný tým professora Galla už vyvinul výztuhu (stent) z polymeru s tvarovou pamětí, která může být stlačena a, podobně jako doposud používané stenty, vpravena do blokované tepny. Působením tepla lidského těla se pak opět roztáhne a ucpanou tepnu uvolní.

Gall a jeho kolegové také zkoumají, jak tyto polymery využít jako specificky umístěné neuronové sondy v mozku nebo možnost jejich aplikace při problémech s páteří. Vědci vyvíjí pružné polymery s tvarovou pamětí, které jsou podobně těžké jako skutečné lidské obratle.  Jak říká profesor Gall: " Vlastně se pokoušíme vyvinout odolnější syntetický polymer, využitelný pro umělé obratle, který bude mít delší životnost a bude se snadněji implantovat.

Profesora Galla ovšem kromě výzkumu polymerů vhodných pro různé biomedicínské aplikace zajímá také jejich průmyslová výroba. Se svým týmem se snaží přijít na to, jak tyto polymery vyrábět s nízkými náklady. Zkouší různé materiály a postupy výroby, které by mohly být využity pro komerční produkci kvalitních polymerů a jejich cenově dostupné využití v medicíně.
 
Zdroj:

Facebook komentáře

Share on Myspace