Dívka rappuje o urychlovači částic

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 13. září 2008

Napsal Juraj Kořínek

Podle obav některých kritiků může Velký hadronový urychlovač vytvořit černou díru, která pohltí planetu. Zatím však díky němu vznikla jen jedna hvězda, naštěstí hudební. Pracovnice tiskového oddělení Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN Katherine McAlpinová o urychlovači nahrála rappovou skladbu. CERN zařízení provozuje a tento týden ho zkušebně spustila.

„Máme rádi rap,“ řekl britskému internetovému deníku Telegraph mluvčí CERN James Gillies. A dodal, že na píseň jsou podle něj ve vědecké komunitě dobré ohlasy.

McAlpinová natáčela v areálu urychlovače i v jeho podzemních prostorách. Pomáhalo ji přitom několik dalších lidí. „Někteří akademici nejsou z nahrávky moc šťastní. Myslí si, že takové věci vědu znevažují,“ vysvětlila McAlpinová Telegraphu ostych svých pomocníků před kolegy.

Minimálně dva a půl milionu lidí však už díky oddeklamovanému textu humorného videa ví, jak zařízení vypadá, funguje a k čemu vědcům může pomoci. Tolik lidí si už totiž nahrávku pustilo na serveru youtube.

Základ urychlovače za tři miliardy eur tvoří dvacet sedm kilometrů dlouhý kruhový tunel. Podle vědců je to dosud největší a nejsložitější přístroj, jaký kdy měli k dispozici. Při experimentech se v něm budou srážet částice rychlostí blížící se rychlosti světla. Při tom vzniknou nové částice a podmínky, které existovaly v prvních okamžicích po vzniku vesmíru. Zařízení začalo pracovat ve středu desátého září a už má za sebou první test. Paprsek protonů při něm prošel celou dráhou.

Na plný výkon se urychlovač dostane až za rok. Někteří kritici projektu se obávají, že při experimentech vzniknou malé černé díry, které by mohly zničit celou planetu. CERN za podpory předních vědců jako je Stephen Hawking tvrdí, že  obavy jsou nepodložené. Případná havárie podle nich poškodí jen zařízení a neovlivní jeho okolí.

Projekt Velkého hadronového urychlovače organizovalo dvacet evropských členů CERN. Podílely se na něm tisíce vědců z osmdesáti zemí.

Fakta o urychlovači

Ačkoliv urychlovač vznikl pro zkoumání nejmenších známých objektů tvořících hmotu (elementárních částic), je to dosud největší a nejsložitější stroj, který lidstvo vytvořilo .

Urychlovač je uložený v kruhovém tunelu s obvodem dvacet sedm kilometrů a vybudovali ho v hloubce 50 až 175 metrů pod zemí na na švýcarsko-francouzské hranici nedaleko Ženevy.

Vývoj projektu trval 20 let a stál deset miliard švýcarských franků  (154 miliard korun). Podílí se na něm více než  osm tisíc fyziků ze stovek univerzit a laboratoří v 85 zemích světa.

Při plném výkonu urychlovač proti sobě vyšle dva svazky bilionů protonů rychlostí dosahujíci více než 99,99 procent rychlosti světla.  Bude schopný vyprodukovat 600 milionů vzájemných srážek protonů za sekundu. Vzniknou při nich nové částice, které budou předmětem výzkumu. První srážky jsou naplánované koncem října.

Teplota při srážce dvou svazků protonů stotisíckrat přesáhne teplotu v centru Slunce, soustředí se však ve velmi malém prostoru. Chladící systém bude pomocí tekutého helia udržovat více než 1600 obrovských supravodivých magnetů v provozní teplotě mínus 271,25 stupňů Celzia.

Udaje o kolizích bude zachycovat řada přístrojů s velmi vysokou přesností měření času a polohy. Objem udajů zaznamenaných při velkých experimentech by zaplnil přibližně sto tisíc dvojvrstvých DVD ročně. Uchovávat a analyzovat ji budou desetitisíce počítačů po celém světě ve speciálně vytvořené síti.