Jaroslav Michálek: Vakcíny slibují převrat v léčbě leukémie

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 14. říjen 2008

Napsal Anna Průchová

Novou naději pacientům s rakovinou by mohla přinést léčba vyvinutá týmem vedoucího centra a lékaře I. dětské interní kliniky Fakulní nemocnice Brno Jaroslava Michálka. Riziko nebezpečné reakce štěpu proti hostiteli mají odstranit unikátní protinádorové vakcíny. Právě o nich s Michálkem mluvila redaktorka serveru Inovace.cz.

Jak protinádorové vakcíny fungují?

Je to podobné jako při běžném očkování proti infekčním nemocem. Jediný rozdíl je v tom, že protinádorové vakcíny jsou podávány až v průběhu onemocnění, nikoliv předem. Mohou být buď buněčné nebo peptidové povahy. První varianta je založena na buňkách získaných z těla konkrétního pacienta. Lymfocyty, tedy druh bílých krvinek, by se daly přirovnat k vojákům, které v těle zabíjejí nepřátele. Nejdřív je však musí poznat od „přátel“. A k tomu slouží takzvané dendritické buňky, které lymfocyty informují, proti komu a jak útočit. Druhý typ vakcín, který je zatím ve stadiu základního výzkumu, jsou peptidové vakcíny. Ty mají opět za úkol podpořit imunitní systém v boji proti rakovině. Tímto je zaručena vysoká úspěšnost transplantace kostní dřeně.

V čem byl dosud při transplantaci největší problém?

Krvetvorné buňky určené pro transplantaci se izolují z krve nebo kostní dřeně vhodného dárce. Vždy jsou k nim přimíseny i lymfocyty, které by měly v ideálním případě masivně likvidovat nádorové buňky pacienta. Až v padesáti procentech případů však dochází k takzvané reakci štěpu proti hostiteli. To znamená, že darované bílé krvinky útočí i na zdravé buňky a pacientovi škodí. Je to daní za to, že pacienta léčíme pomocí buněk jiného člověka. Podílel jsem se na výzkumu ve Spojených státech, kde jsme se snažili udržet co nejlepší protinádorový efekt dárcovských lymfocytů a současně minimalizovat nebo úplně eliminovat poškození zdravých buněk. To se nám myslím podařilo.

Dokladem toho jsou dvě klinické studie, které proběhly v Národním institutu zdraví v Bethesdě a ve Výzkumném centru v Houstonu. Prokázaly bezpečnost uvedeného přístupu. Po třech letech strávených v Americe jsem pak přišel do Brna a připojil se k výzkumnému týmu profesora Romana Hájka. Společnými silami jsme pracovali na projektu protinádorové vakcinace. Během uplynulých pěti let se nám podařilo ve výzkumu významně pokročit a dnes máme za sebou očkování pacientů s mnohočetným myelomem.

Plánujete využití protinádorových vakcín i u dalších typů nádorů?

Ano, další dvě vakcíny na bázi dendritických buněk pro pacienty s karcinomem ledvin a s mozkovým glioblastomem čekají na schválení Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Schvalovací řízení je poměrně složitý proces, který trvá půl roku až rok, nicméně v polovině příštího roku bychom chtěli přistoupit očkování prvních pacientů. Každé studie by se mělo v optimálním případě účastnit asi dvacet pacientů. Vzhledem k tomu, že se pohybujeme  v horizontu několika milionů korun za jednu takovou studii, bude konečný počet účastníků záviset na penězích, které se nám podaří získat.

Založili jste kvůli tomu Nadační fond Modrá kotva. Proč jste se rozhodli získat peníze tímto způsobem?

Vakcíny jsou jedinečné svým cíleným účinkem na nádorové buňky a jsou pro každého pacienta připravovány individuálně. Takový postup je pro farmaceutické firmy málo zajímavý, protože neumožňuje sériovou výrobu. Ideální podmínky pro náš typ výzkumu máme na Masarykově univerzitě, v jejímž kampusu jsou od září minulého roku čisté výrobní prostory nutné pro výrobu vakcín. Jedná se o naprosto sterilní prostředí, první tohoto druhu v České republice. Laboratorní zkoušky dokážou bez problému zaplatit granty. Problém nastává v okamžiku, kdy chceme výzkum přenést do praxe. Schvalovací proces je náročný a grant bývá omezen na tři až pět let. To je příliš krátké období, aby se postup dostal až k pacientům.  Proto jsme založili nadační fond, který by měl umožnit poměrně drahou výrobu v čistých prostorách.

Může si české zdravotnictví tak nákladné metody dovolit?

Léčba pacienta s karcinomem ledvin stojí v současných podmínkách asi milion dvě stě tisíc korun ročně. Ke stejnému, ne-li lepšímu léčebnému efektu vede vakcína, kterou jsme schopni připravit v ceně do čtyř set tisíc korun. V porovnání se standardem léčby tedy protinádorové vakcíny vychází několikanásobně levněji. Vakcíny zároveň slibují převrat v dosavadní léčbě některých onkologických onemocnění. Například karcinom ledvin v pokročilé formě je špatně léčitelný a většina pacientů s touto diagnózou má před sebou šest až devět měsíců života. Současná léčba jim prodlouží život zhruba na dvanáct až patnáct měsíců. Pak bohužel dochází k návratu choroby a pacient umírá. Věříme, že v kombinaci se standardní léčbou by mohla protinádorová vakcína na základě dendritických buněk významně prodloužit život pacientů a u některých vést i k úplnému vyléčení.

Existují podobné výzkumné projekty i v zahraničí?

Klinické vakcinace už probíhají například v Německu a dalších evropských zemích. Dosavadní výsledky jsou velmi slibné. Zároveň je snaha vytvořit na toto téma celoevropskou studii. V případě výzkumu léčby mozkových nádorů úzce spolupracujeme s univerzitními pracovišti v Belgii, která sdružují centra s čistými prostorami z celé Evropy.