Čeští vědci čtou geny pšenice

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 30. říjen 2008

Napsal Radka Zubcová

Pšenice je klíčovou potravinou pro třetinu lidstva. Její výnosy však klesají. Výzkumníci proto zahájili rozsáhlý projekt, kterého se účastní laboratoře z celého světa. Jeho stěžejní součástí je tým z Akademie věd v Olomouci, který přišel na unikátní řešení, jak analyzovat genetické informace nebo-li genom pšenice. O jejich metodě už informoval prestižní časopis Science.

Vědci z České republiky, Francie a dalších zemí sestavili mapu jednoho z jednadvaceti chromozomů pšenice pomocí metody laserové průtokové cytometrie. Ta umožňuje měřit a analyzovat řadu vlastností celých buněk a jejich jednotlivých součástí včetně genetické informace. „Genom rozdělíme na menší části, chromozomy, které pak jednotlivě zkoumáme. Genomy pšenice jsou větší než u člověka, proto je obtížnější je studovat. Původně se tyto genomy skládaly ze tří druhů trav, které se během evoluce shlukly v jeden,“ popsal metodu pro Český rozhlas vedoucí projektu Jaroslav Doležal.

Završení mapování, které se dlouhá léta zdálo nemožné, očekávají výzkumníci do pěti let. „Věříme, že právě naše metoda umožní přečtení celého genomu pšenice a identifikaci významných genů této plodiny,“ dodal Doležel.


Výzkum má dva cíle. Prvním z nich je zjistit „historii“ rostliny, co tvoří její dědičnou informaci, kde a jak vznikla. Druhým cílem je pak získat informace pro šlechtitele a biotechnology, které povedou k větším výnosům. To znamená vyšlechtění kvalitnější odrůdy, která bude odolnější vůči škůdcům a chorobám. „V celosvětovém měřítku to může přispět k nasycení hladovějících. Naskýtá se i možnost většího přizpůsobení odrůd energetickému, průmyslovému i krmivářskému využití. V neposlední řadě i zvýšení nutriční hodnoty pro lidskou výživu“, vypočítal přínosy výzkumu tajemník Agrární komory České republiky Jan Záhorka.

Dosud museli pěstitelé čekat až na úrodu, aby zjistili, jak se vydařila. A spekulovat, kde pravděpodobně udělali chybu, pokud byl výnos nízký a nekvalitní. Nyní by tento problém měly vyřešit takzvané molekulární marky, které umožní mnohem rychlejší a efektivnější vyšlechtění nové odrůdy. Molekulární marky jsou krátké úseky DNA, které jsou vědci schopni přečíst. Identifikují geny, které odpovídají za konkrétní problém nebo vlastnost. Díky nim se šlechtění zjednoduší, urychlí a hlavně zlevní.

„Můžeme čekat například to, že díky vyšší výnosnosti bude třeba méně zemědělské plochy pro pěstování pšenice, podobný pokrok se dá ale čekat i u jiných plodin,“ myslí si analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský. Tým z Ústavu experimentální botaniky se už podílí na dalších mezinárodních projektech, které se zaměřují hlavně na genomy ječmene a žita.