Nová média: Část první - Obsah

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 05. listopad 2008

Napsal Adam Hazdra

Co jsou nová média? Jednoduše řečeno, internet. Přesněji, pokročilé webové služby. Tyto služby se často souhrnně označují jako Web 2.0. Zahrnují především sociální sítě, blogy, platformy wiki a programy na sdílení. Konkrétně například Google, Wikipedia, Blogger, Flickr, Facebook, MySpace, Napster, Amazon, YouTube či Twitter. Všem těmto službám je společné, že vytváří prostředí pro spolupráci, interakci a tvorbu, editaci a sdílení obsahu.

Na počátku vlny rozšíření nových médií stála inovace technologie. Do konce devadesátých let bylo pro laika poměrně složité publikovat na webu. Vše se psalo od začátku v kódu, což představovalo pro širší veřejnost bariéru. O hromadném šíření tedy nešlo hovořit. Okolo roku 1998 se ale situace změnila, objevila se totiž zásadní inovace. Odborníci naprogramovali rozhraní pro neodborníky. Nejprve vznikl vyhledávač Google a také blogy, tedy jednoduše upravitelné osobní stránky. Poté wikipedie, čili jednoduché prostředí pro veřejnou spolupráci. Následně sociální sítě, které představily snadný způsob sebeprezentace a propojení s dalšími lidmi. Tyto změny umožnily, že běžný uživatel se mohl více soustředit na samotný obsah místo na technickou stránku věci.

K rozšíření těchto nástrojů se přidal ještě druhý činitel – nárůst uživatelů internetu. Podle Internet World Stats vzrostl počet uživatelů od roku 2000 o více než tři sta procent, přičemž největší nárůst zaznamenal Střední Východ (+ 1177%) a Afrika (+ 1031%). V České republice nebyl vývoj tak prudký, nicméně podle údajů Netmonitoru se počet reálných uživatelů v období 2005 – 2007 bezmála zdvojnásobil. Dle Českého statistického úřadu vzrostl počet domácností připojených k internetu v letech 2003 – 2007 o sedmnáct procent.
 

Větší počet uživatelů v kombinaci s účinnými nástroji tvorby a šíření obsahu narušil tradiční tok informace. Dosud platilo, že informace se k veřejnosti dostávala prostřednictvím zavedených médií, tedy tisku, televize a rádia. Ovšem technologické změny daly i obyčejným lidem do rukou účinný nástroj, jak vyjádřit a rozšířit svůj názor. Tím se tradiční cesta nejen podrobila veřejné kontrole, ale vznikly tak i alternativní informační kanály.
 

Narušení tradiční cesty informace

Technologie zajistily přístup k veřejné síti a také účinné nástroje pro tvorbu, sdílení a vyhledávání obsahu, čímž zapojily do informačního toku velký počet lidí. Ti pak dokázali levně přidávat množství původního obsahu. Podle odhadů se mezi lety 1999 a 2007 počet stránek na webu zvětšil pětadvacetkrát.

To má samozřejmě i své nevýhody. Vzhledem ke snadné publikaci vzniká velké množství balastních informací. Tento nedostatek zčásti odstranily kategorizovací nástroje jako Del.icio.us nebo Digg v zahraničí, nebo Jagg a Topclanky v České republice.

Dalším nebezpečím jsou kriminální aktivity, například šíření dětské pornografie. A s porušováním zákonů souvisí i plagiátorství, tedy porušování duševních práv autorů. Nová média si na ně zvykají jen pozvolna.

A co že je na webovém obsahu vlastně tak přitažlivé? Známá fráze, že tam je všechno, je sice nepřesná, ale najít lze opravdu hodně. Zprávy, rady, hudbu, fotografie, knihy, hry. Co se dá převést do elektronické podoby, to se na internetu dříve či později vyskytne. Internet všechny tyto zdroje spojuje a umožňuje jejich okamžité vyhledání, což šetří spoustu času. Příští díl se bude věnovat tomu, jak nová média ovlivňují uživatele.

Dále k tématu:

• Wikinomics, kniha zabývající se otevřením spolupráce s příchodem Webu 2.0.
• Článek o účinku nových technologií na mediální scénu.