Rizika ohrožují prosperitu, firmy se na ně mohou připravit

Průzkum v oblasti řízení kontinuity podnikání (Business Continuity Management) zahrnuje odpovědi více než 800 zástupců společností z celého světa.

Krok před konkurencí

Mezi hlavní rizikové situace ohrožující prosperitu a vývoj společností patří především výpadky elektrických sítí, ohrožení bezpečnosti systémů počítačovými viry, přírodní katastrofy a hrozby epidemických chorob (ptačí chřipka), teroristické útoky či lidská selhání. Neschopnost včas a pružně reagovat v případě nějakého incidentu může mít totiž pro celou společnost vážné následky.

Situace firem je o to složitější v tom, že se objevují stále nové potenciální hrozby a zároveň klesá tolerance vůči přerušení provozu společnosti. Studie ukázala, že řada firem z těchto důvodů neustále přehodnocuje svou schopnost reagovat na krizové situace a snižovat tak budoucí rizika. Zabezpečení a spokojenost zákazníků totiž představuje základní faktor, který firmu zvýhodňuje v porovnání s konkurencí.

Odpovědnost leží na specialistech nebo na nejvyšším vedení

Z průzkumu celosvětové sítě KPMG vyplývá, že oblast řízení rizik souvisejících s kontinuitou podnikání má nejčastěji v kompetenci manažer oddělení či viceprezident (18 procent). Zodpovědnost přímo výkonnému řediteli (CEO) či prezidentovi společnosti byla svěřena v 18 procentech, jiné osobě z vedoucího managementu v 17 procentech.

Význam věnovaný této oblasti potvrzují i zkušenosti samotných firem. Za uplynulý rok totiž téměř polovina všech respondentů řešila nějaký incident a v praxi si tak mohla vyzkoušet svou připravenost. 50 procent z nich bylo téměř nebo zcela spokojeno s tím, jak se podařilo splnit časové termíny stanovené pro obnovu systému.

Hlavním faktorem je i školený zaměstnanec

Nedílnou součástí úspěšného řízení kontinuity podnikání jsou investice. U většiny účastníků výzkumu se však rozpočet na programy, produkty a služby v této oblasti pohyboval pod hranicí 250 000 USD. Klíčovou součástí úspěšného zvládnutí krizové situace jsou kromě investic i samotní zaměstnanci a jejich připravenost. Právě ti mohou být rozhodujícím faktorem. Ze studie vyplývá, že alespoň jednou ročně proběhlo cvičení u 51 procent dotazovaných společností. Naopak 16 procent firem v uplynulém roce nevěnovalo cvičení žádnou pozornost. Širší cvičení i za účasti klíčových partnerů z řad dodavatelů, organizací veřejného sektoru či poskytovatelů služeb neproběhlo v uplynulém roce dokonce u 34 procent respondentů.



Firmy tratí, mnohdy nevědí kolik

Zajímavým zjištěním studie bylo, že 26 procent účastníků průzkumu neznalo ani přibližně výši škod, které jim byly v případě narušení kontinuity podnikání způsobeny. Většina však odhadovala, že se pohybují pod hranicí 100 000 USD (43 procent). 17 procent z nich potom uvedlo, že se částka pohybovala mezi 100 000 a 499 000 USD.

Další zjištění průzkumu:

  • Nejvíce byly v průzkumu zastoupeny firmy s globální působností. Celkem se jednalo o 38 procent ze všech respondentů.
  • Nejvíce účastníků pocházelo z bankovního a finančního sektoru (22 procent). Následovaly oblasti pojišťovnictví (devět procent), zdravotnictví (šest procent) a státní sektor (šest procent). Vládní sektor dosáhl celkového podílu 15 procent.
  • Na plný úvazek se BCM v dotazovaných společnostech věnuje většinou nula až dvě osoby (celkem 60 procent).
  • U 87 procent společností nepřesáhly investice do jednotlivých prvků BCM programu částku 250 000 USD.
  • 58 procent firem potvrdilo, že mají nějaký systém pro BCM. Dalších 20 procent dotazovaných teprve plány vyvíjelo. Pouze 4,5 procent respondentů žádný BCM program nezavedlo.
  • V případě incidentu byl nejčastějším plánem obnova aplikace (29 procent). Následovala obnova pracovního prostředí (28 procent) a obnova sítě (25 procent).

Facebook komentáře

Share on Myspace