Nová média: Část druhá - hrozí sociální odloučení?

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 12. prosinec 2008

Napsal Adam Hazdra

Jak asi vypadá studium na Technologickém institutu v Massachusetts (MIT)? Každý se může jednoduše přesvědčit, dokonce si samostatně projít libovolným kurzem. Obsah více než dvou tisíc bývalých i současných kurzů této prestižní instituce nabízí zdarma ke stažení na internetu v programu OpenCourseWare. Lze tam najít poznámky, prezentace, doporučenou literaturu, audio a video nahrávky přednášek. I tak může vypadat přínos nových médií společnosti. Lidem zpřístupňují kdysi jen stěží dostupné informace.

Informační inteligence

„Podpora celosvětového vzdělávání je cíl, který sdílí celý náš sbor,“ říká k projektu presidentka školy Susan Hockfieldová.

Avšak i když jsou materiály volně dostupné, škola je nadále velmi vyhledávaná studenty, kteří chtějí vstoupit do prezenčních kurzů. Samotná informace nemá tak vysokou hodnotu jako to, že se ji uživatel naučí účinně používat. V prostředí nových médií nejde v prvé řadě o to získat informace, ale o jejich propojení a užití. Důležitá tedy začíná být jakási informační inteligence, neboli schopnost orientace a práce v přemíře obsahu.

Ztráta výlučnosti

Pro běžné uživatele jsou na internetu nachystané daleko komfortnější, ale tím i povrchnější zdroje. Dříve rozptýlené, většinou tištěné a pro laika prakticky nedostupné odborné informace nová média centralizovala a umožnila v nich efektivně vyhledávat.

Ať už mluvíme o Wikipedii, recenzích knih na Amazonu, či shrnutích na technologických serverech, neodborník si nyní může poměrně rychle udělat představu o prakticky jakémkoli tématu. Odborníci tak zčásti ztrácejí na své výlučnosti.

Příval informací

Lidé však kvůli novým médiím mění své chování, i když nepátrají po odborných tématech. Podstatným rysem webových stránek a digitálních kanálů totiž je, že informace často přinášejí v nepřetržitém přívalu. Noviny či televize dříve nabízely jednorázový a pravidelný přísun zpráv. Tento rytmus přejímala celá společnost. Ráno si lidé přečetli noviny před cestou do práce, po návratu se dozvěděli novinky z večerního televizního či rozhlasového zpravodajství.

Nová média se však rozptylují příjem informace do celého dne. Příjemce to nutí neustále sledovat, co se děje. Aby se člověk internetové generace udržel na vlně, musí se ustavičně věnovat sledování nových informací. A těch je skutečně hodně.

Sociální vyloučení

Vzhledem k dosavadní technické náročnosti sledování tolika zdrojů se zvyšuje pravděpodobnost sociálního vyloučení. A to ne jen kvůli dostupnosti připojení. Ke sledování dění je nutná počítačová gramotnost. Statistiky ukazují, že se potřebné schopnosti šíří celkem obstojně. Přesto společnost výrazně proměňují.

„Je to konverzace, která vládne mediálnímu světu. Obsah je jen něčím, o čem se mluví,“ říká editor oblíbeného blogu BoingBoing Cory Doctorow.

Kromě zpráv přímo ovlivňujících život příjemců nabízejí média celou řadu informací, které tvoří společné informační zázemí lidí, jsou témata ke konverzaci a účinkují tak jako sociální tmel.  Lidé se například při sledování televize mohou cítit jako příslušníci většího celku a o mediálním obsahu si pak popovídat se svým okolím.

Nové technologie tento prožitek podstatně narušují. Například digitální televize umožňuje sestavení programu na přání či přehrání pořadů ze záznamu, což přetíná důležité přímé spojení s kolektivem.

O čem příště?

Je každopádně zřejmé, že nová média mění společnost i jednotlivce. Jejich úspěch často závisí na orientaci v přívalu informací a zároveň na bezprostředním přístupu k nim. K tomu slouží řada nových technologií, které umožňují být online prakticky kdykoliv a kdekoliv. O nich bude pojednávat třetí část seriálu.