Nová média: Část čtvrtá – vývoj nových médií v 21. století. Poptávka je po zjednodušení práce.

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 29. leden 2009

Napsal Adam Hazdra

Inovace a vývoj v oboru nových médií nelze přesně předpovědět. Na druhou stranu můžeme část budoucích inovací odhalit vysledováním současných trendů a také poptávky uživatelů.

Trend první: Vývoj směřuje k integritě

Problematiky integrace jsme se dotkli již v třetí části o proměnách hardwaru. Uvedli jsme, že jednotlivá zařízení postupně pokrývají více a více funkcí: mobilní telefony umožňují prohlížení webu, hudební přehrávače dostávají obrazovky, netbooky svou přenosností konkurují PDA.

Vývoj směřuje k univerzálnímu nástroji, který zvládne fotit, volat, zobrazovat internet a další aplikace na dostatečně velkém displeji a zároveň bude co nejmobilnější.

Takové úvahy nedávno potvrdili komentátoři z technologického serveru TechCrunch, když navrhli jednoduchý dotykový tablet přesně pro tyto účely. Stejným směrem se vydala i společnost Apple, jednak svým iPhonem a také konceptem MacBook, který by měl být na trh uveden během letošního roku.
 
Integrace však není jen doménou hardwaru. Přímo na poli nových médií jsme svědky slučování různých služeb do univerzálních rozhraní.

Například Google nabízí jednotné rozhraní pro správu svých aplikací jako je Blogger, e-mail, on-line kancelářská sada Docs nebo přizpůsobitelná domovská stránka iGoogle.

Sociální síť LinkedIn zase nabízí přidání seznamu oblíbených knih z internetového knihkupectví Amazon a také integraci prezentací z portálu SlideShare, na populární Facebook můžete umisťovat videa přímo z YouTube. Hovoří se také o systémech jednotného přihlášování.

Integrace aplikací nových médií je opodstatněná, protože spravovat několik oddělených služeb naráz je časově náročné a vyčerpávající, už jen proto, že každá z nich pracuje s jiným rozhraním.

Trend druhý: Lze očekávat regulaci systému u internetu?

Aby mohla nová média pokračovat ve svém rozvoji, potřebují stabilní růst uživatelské základny. Problém je v tom, že mladá generace je internetem již poměrně saturována, takže poptávka po růstu se obrací ke starší populaci.

Podívejme se pro ilustraci na data NetMonitoru pro ČR. Zatímco mladých lidí s internetem pracuje poměrně dost, starší lidé si k internetu zatím nenašli cestu.

Navíc podle údajů ČSÚ, podíl starších lidí v populaci poroste. Vyvstává proto důležitá otázka, co tento vývoj udělá s webem, potažmo internetem. Lze očekávat určitá zjednodušení práce s počítačem/ internetem, která prolomí strach starších z technologie? Lze očekávat specializované stránky pro starší a také jisté umírnění prozatím nespoutaného vývoje média?

Umírnění média vzhledem k proměně cílové skupiny - může být podpořený i jeho přirozeným vývojem. Příkladem může být rádio, které se na počátku 20. století vyvíjelo jako experimentální platforma, s níž mohl kdokoli pracovat a která nepodléhala téměř žádné kontrole. S růstem posluchačské základny nicméně došlo ke stabilizaci a regulaci celého systému. Americká vláda tehdy vyslyšela stížnosti na „chaos v éteru“ a ustavila Federální komisi pro radiové vysílání, která vzala přidělování vysílacích frekvencí přísně do svých rukou. To pochopitelně vyvolalo vlnu nevole vzhledem ke svobodě projevu, ale na druhou stranu tím vzniklo prostředí, které bylo stálé a předvídatelné.

Lze regulované informační prostředí s omezeným počtem služeb očekávat také u internetu? Je to možné. Média sice ztratí do jisté míry svobodu a živelnost, ale na druhou stranu se stanou dostupnějšími širé veřejnosti.

Trend třetí: Pomohou nás ochránit uzavřená zařízení?

Internet zažil díky své otevřenosti bezprecedentní růst, ovšem právě otevřenost se stává jeho slabinou, která by ho mohla podtrhnout. Profesor práva na Harvardu a odborník digitálního vlastnictví Jonathan Zittrain se touto problematikou zabývá ve své nové knize The Future of the Internet.

Nebezpečí spojená s prací na internetu spotřební trh řeší zaváděním tzv. uzavřených zařízení, která jsou uživatelsky snadno použitelné, nicméně nedovolují provést úpravy, která oficiálně nepovolí výrobce. Takové zásahy sice redukují počet činností, které uživatel může se zařízením dělat, ale zároveň zvyšují spolehlivost, protože nevystavují uživatele „nebezpečné“ síti. Mezi příklady takových zařízení se objevuje již zmíněný iPhone, herní konzole Xbox, či televizní přístroj TiVo. Ačkoli Zittrain vidí v takovém vývoji pro internet hrozbu, může jít stejně tak o projev přirozeného vývoje nového média.

Mezi další významné trendy patří migrace tisku na web, nebo růst internetové reklamy.

Podrobnější informace:

• Shrnutí knihy J. Zittraina „The Future of the Internet“
  
• Úvaha K. Kellyho „Better than Free“ o stavu internetu a důležitosti nekopírovatelného.
• Pohledy Wired.com a Portfolio.com na budoucnost TV v rámci projektu Dual Perspectives
  

Autor pracuje jako produktový manažer ve společnosti NEWTON Media a zabývá se řízením inovací. Více na jeho blogu Drzá cihla.