Čeští vědci pracují na léku proti spavé nemoci

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 11. březen 2009

Napsal Anna Průchová

Jednobuněčné trypanozomy jsou původci nechvalně známé spavé nemoci a mnoha dalších chorob, nebezpečných lidem i zvířatům. V subsaharské Africe, která je jejich domovinou, každoročně působí miliardové škody. Efektivní léčba ani vakcína proti trypanozomám doposud nebyly objeveny, na obzoru se však rýsují nové léky, k jejichž výzkumu významně přispívají čeští biologové.

 
Bičíkovci z řádu Kinetoplastida způsobují řadu lidských a veterinárních chorob, proti kterým dosud neexistuje efektivní netoxická léčba. Nejznámější trypanosomiáza (spavá nemoc) je široce rozšířena v šestatřiceti zemích subsaharské Afriky, kde ohrožuje přes šedesát milionů lidí. Trypanozomy na člověka přenášejí mouchy tse-tse. Každoročně spavou nemocí onemocní půl milionu lidí a více než 40 000 z nich zemře.

Ještě do poloviny minulého století africké země pravidelně postihovaly epidemie trypanosomiáz. V šedesátých letech se zdálo, že se spavou nemoc podařilo vymýtit, v následujících letech se však na mnoha místech opět objevila. Trypanozomy jsou také původci smrtelných onemocnění hospodářských zvířat, která africkým zemědělským oblastem přinášejí každoročně ohromné ekonomické ztráty. Na boji proti nim se podílí Světová zdravotnická organizace, řada nevládních organizací i národních vládních programů. 

Český výzkum na světové úrovni

Výzkumem jednobuněčných parazitů z řádu Kinetoplastida se již dlouhá léta zabývají výzkumníci z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Tito prvoci patří mezi prastaré organismy se zcela jedinečnými vlastnostmi. Jihočeští vědci je proto používají jako modelový organismus pro výzkum genetické struktury, proteinů a buněčných procesů souvisejících se vznikem spavé nemoci. Jejich cílem je identifikovat proteiny, které jsou životně důležité pro trypanozomy, ale nenacházejí se v lidských nebo zvířecích buňkách. Takové proteiny mohou být využity pro vývoj nových léčiv.

V nedávné „studii“ vědci odhalili bílkovinný komplex MRB1, nezbytný pro přežití trypanozomy. „Pokud to velmi zjednoduším, podařilo se nám pomocí genetických metod ,vypnout‘ životně důležité geny tohoto parazita, který tím pádem zemřel. V tomto složitém procesu bylo a je nejdůležitější, aby ono vyřazení postihlo jen buňku parazita, a ne buňku lidskou,“ uvedla pro server ihned.cz dr. Alena Zíková. Výzkumný tým z Biologického centra se dále  zabývá genetickou analýzou leishmanií, které jsou trypanozomám příbuzné. Díky výsledkům jejich výzkumu by mohl být vyvinut vysoce citlivý a druhově specifický PCR test, který významně zkvalitní diagnostiku leishmaniózy, závažného onemocnění způsobovaného prvokem Leishmania donovani.

Výzkum se dočkal ocenění

V roce 2007 získal autorský tým z Parazitologického ústavu Biologického centra v Českých Budějovicích pod vedením profesora Julia Lukeše Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu. Letos v lednu se pak Alena Zíková stala jednou ze tří laureátek stipendií L'Oréal ČR pro ženy ve vědě. Ocenění pro výzkumnice do pětatřiceti let se udělovalo již potřetí a záštitu nad ním převzala Akademie věd ČR a národní komise pro UNESCO.

Problematice lékařsky a veterinárně významných parazitů rodu Trypanosoma se Alena Zíková věnuje již od svých studií. Absolvovala výzkumné pobyty na univerzitách v Amsterodamu a v USA a už čtvrtým rokem působí ve výzkumných laboratořích v americkém Seattlu. Své zkušenosti by v budoucnu ráda využila i v Čechách. „Chci společně s mladými studenty vést vlastní výzkum, který naváže na mé poznatky ze Seattlu. Tedy abychom se ještě víc přiblížili výrobě nových léčiv pro lidi i zvířata,“ konstatovala pro server ihned.cz. Nová studie, kterou doktorka Zíková vypracovala ve spolupráci s autorským týmem z Biomedicínského výzkumného institutu v Seattlu, je k dispozici on-line na stránkách časopisu „Proteomics“.

Zdroj:

• Akademie věd ČR
• L'Oréal ČR
• IHNED.cz