První hybridní operační sál v ČR

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 31. březen 2009

Napsal Jan Trojan

Žhavou novinkou v českém zdravotnictví je operační sál v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie - s důležitým přívlastkem: hybridní. Pro laika na první pohled stejný jako jiné špičkově vybavené sály, snad je tady jen více obrazovek.

Odborníci z tohoto prestižního pracoviště vědí, že se jim otevírají široké možnosti léčby. Konkrétně v diagnostice onemocnění srdce a velkých cév a v následné invazivní nebo chirurgické léčbě. Hybridní sál je kombinace angiolinky s běžným denním provozem a operačním sálem.

„Zavádíme zde normální ambulantní provoz, ovšem v akutních případech ho můžeme do půl hodiny změnit na operační sál,“ říká primář Petr Malík. Uzavřou se dveře do umývárny, rychle se provede celoplošná desinfekce a do sálu se pak chodí jen přes filtr - nastane tedy režim operačního sálu. Za normálních okolností vchází personál jinudy, prostředí není až tak extrémně čisté. „A přístroje, které vidíte postaveny u zdi, se jen zapnou a přitáhnou,“ demonstroval primář. Vypadalo to jako ve fantastickém filmu, obrovské rameno ve tvaru písmene C se začalo pohybovat a celý přístroj vyjížděl do středu sálu směrem k operačnímu stolu.

„Vidíte vlastně normální rentgenový přístroj, který dodává firma Siemens na trh již delší dobu, tohle je však nejnovější verze software. Umí to, co většina angiologických přístrojů současné nejvyšší generace. Revoluční je zde robotické rameno. Dříve rentgenový přístroj visel buď pod stropem, nebo ležel dole na daleko méně pohyblivém stojanu. A pokud robotické rameno nepotřebujete, pohodlně ho zaparkujete šest metrů od stolu,“ předvedl primář Petr Malík.


Pro personál to při operacích znamená nesrovnatelně větší komfort, nemusí ničemu uhýbat. Při příjezdu ramene se bude muset přemístit jedině anesteziolog, stojící obvykle u hlavy pacienta. Při operacích se stroji ještě klasické koncepce, zavěšenými pod stropem, musí osazenstvo z jedné strany operačního stolu přejít ke kolegům naproti.

V hybridním sálu robotické rameno rentgenu vlastně nikomu nepřekáží a je snadno dosažitelné. A především - tak pohyblivý rentgen dokáže více než standardní technika. Kupříkladu řezy CT, tedy způsobem jako počítačový tomograf. „Snímek není tak vysoce kvalitní jako u specializovaného „cétéčka“, ale máme v plánu postavit ho hned vedle hybridního sálu,“ informoval Malík. Dodejme, že špičkový CT přístroj má kardiocentrum v přilehlé budově.

V hybridním operačním sále začínají léčit spíše chronická onemocnění, u nichž nastávají momenty okamžitého lékařského zákroku. „Něco někde praskne,“ řekněme laicky. Druhou skupinou pacientů jsou plánované operační výkony, jako třeba v současnosti populární náhrady srdeční chlopně. A třeba právě při tomto onemocnění nastane u někoho stádium, které by už nebylo možné operovat klasicky pro extrémní riziko, operuje se tedy katetrizačně. A opodál stojí připraven chirurg pro případ, že by se něco stalo.

S první hybridní spoluprací začali ortopedové, když při nejrůznějších operacích volali k průběžné konzultaci rentgenology. Dalším oborem, který začne využívat hybridní sály, je cévní chirurgie, kde také potřebují průběžnou konzultaci nad rentgenovými snímky. Podle ředitele brněnského kardiocentra Petra Němce se první myšlenka hybridního sálu zrodila v Brně už před pěti roky. Tehdy měli takový sál jen v Oslu a to ještě ani brněnští lékaři nevěděli, že v Norsku něco takového mají. Nový sál v Brně přišel na 86 miliónů korun, resort zdravotnictví přispěl 46 milióny. „Byla to rychlá a efektivní investice, byl to akt promyšlené strategie,“ prohlásil náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr při slavnostním otevírání. Oznámil také přípravu dalších hybridních sálů v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny a v Nemocnici Na Homolce.