Výsledky jejich výzkumu by mohly v brzké době přinést účinnou vakcínu proti klíšťatům. Na projektu spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Biologického centra AV ČR a University of Arizona.
Klíšťata jsou po komárech druzí nejčastější přenašeči nebezpečných infekcí. V našich krajích se nejběžněji setkáme s klíštětem obecným neboli Ixodes ricinus, které mohou člověka nakazit klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. V Mexiku a Jižní Americe klíšťata přináší mnohamilionové škody chovatelům dobytka.
Proti některým infekcím přenášeným klíšťaty už máme k dispozici očkovací látky, jiné pokusům o vývoj vakcíny stále odolávají. Řešení by mohla přinést nová vakcína, která by na rozdíl od jiných očkovacích látek chránila přímo před klíšťaty. S přelomovým objevem přišel mladý český biolog Ondřej Hajdušek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské university a Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci spolupracovali také s Joy Winzerlingovou, specialistkou na metabolismus minerálních látek z University of Arizona.
Klíšťata se živí výhradně krví. Dokáží nasát až stonásobek své původní váhy, musejí se přitom ale vypořádat s ohromným nadbytkem železa obsaženého v nasáté krvi. Železo je sice v malé míře nezbytné pro každý živý organismus, v nadbytku je ale toxické a zabíjí. Klíšťata si proto vyvinula důmyslný systém hospodaření s železem. Jihočeští vědci se zaměřili na metabolismus železa u našeho nejběžnějšího klíštěte Ixodes ricinus. Objevili přitom dosud neznámou bílkovinu, kterou označili jako feritin 2. Ukázalo se, že nově objevená bílkovina hraje klíčovou roli při dopravě železa z trávicího traktu klíštěte do jiných částí těla. Klíšťata zbavená možnosti syntetizovat feritin 2 nedokázala sát krev ani transportovat železo, špatně se vyvíjela a při pokusu o přisátí hynula. Protilátky proti feritinu 2 by se proto mohly stát podkladem nové vakcíny proti klíšťatům.
Studie zveřejněná v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA vzbudila značnou pozornost. I předběžné laboratorní pokusy na králících a morčatech se povedly a v nejbližších týdnech vědci chystají první zkoušky vakcinace krav v Mexiku. Proč právě zde? Ve Střední a Jižní Americe a v Austrálii je problém s klíšťaty nejpalčivější. "Na jedné krávě zde najdete tisíce klíšťat, která na dobytek přenáší různé nemoci. Testování v tamních podmínkách je levnější a také průkaznější než u nás, kde na kravách najdeme jedno či dvě klíšťata," říká o chystaných zkouškách RNDr. Ondřej Hajdušek. Chemické postřiky běžně používané chovateli jsou drahé a klíšťata jim stále více odolávají. Účinná vakcína by tedy farmářům velmi pomohla.
Zda bude možné využít objevený princip i k vývoji očkování pro člověka je zatím ve hvězdách. Lidské vakcíně budou stát v cestě především nároky na bezpečnost očkovací látky. "Byla by ale škoda se o to alespoň nepokusit," uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny Ondřej Hajdušek.
Studie byla zveřejněna v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA.
Zdroj fotografie: http://www.biolib.cz/ (autor: Josef Dvořák)
Facebook komentáře