Podrobnosti: Vytvořeno 13. květen 2009; Napsal Redakce

Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii je od roku 2007 samostatným ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Existuje pod anglickou zkratkou RECETOX (Research Centre for Environmental Chemistry and Ecotoxicology). Nejprve vzniklo centrum s tímto názvem 7. července 1994 při Katedře chemie životního prostředí a ekotoxikologie, která se před svojí transformací v 90. letech nazývala Katedra ochrany životního prostředí. Ta vznikla v roce 1983.

Pane Holoubku, čím se zabývá vaše centrum?

Problematikou znečištění životního prostředí toxickými látkami, jejich výskytu a osudu v prostředí a studiu jejich účinků na člověka i na ostatní živé organismy v ekosystémech. Někdy kolem roku 1988 jsme se začali věnovat problematice chemických látek v prostředí, které jsou dnes označovány jako persistentní organické polutanty. Již jejich označení napovídá, že mohou dlouho přetrvávat v prostředí. Mohou se dlouho kumulovat třeba v sedimentech, půdách. A protože jsou špatně rozpustné ve vodě a dobře rozpustné v tucích, kumulují se v také velmi silně v živých organismech. Především v tukových tkáních, což u člověka znamená především mateřské mléko.

Věnovali jste se konkrétně této problematice a proč?

Začali jsme se jí věnovat, protože bývalé Československo tyto látky vyrábělo, ať už v podobě pesticidů, které se používaly na hubení různého hmyzu a přenašečů infekčních chorob a podobně, a nebo jako technické směsi, které se pod názvem polychlorované bifenyly (PCBs) vyráběly a používaly jako náplně transformátoru, kondenzátoru, přidávaly se do barev a podobně. V letech 1959 až 1984 na východním Slovensku v Chemku Strážské vyrobili celkem přes 24 000 tun, z toho asi polovinu exportovali do východní Evropy. Zbytek, zhruba 11 613 tun, byl využit v bývalém Československu.

Je možné tyto zbytky dohledat?

Víme o největších odběratelích technických směsí na bázi PCBs - byly to podniky Barvy a laky Praha, ZEZ Žamberk a ČKD Praha. Tam směřovaly výrobky Delor. Celkem to však bylo více než 200 československých organizací, jejichž databáze je nyní nedešifrovatelná. Neexistuje žádná dokumentace zaznamenávající odebraná množství nebezpečných látek jednotlivými organizacemi, ani není známo, jakým způsobem se používaly. V posledních letech se provádí důsledná inventura těchto látek s cílem jejich stažení z oběhu a následné likvidace na základě direktiv Evropské unie. PCBs se používaly v 80. letech mj. také jako přísady do barev, aby barvy dobře držely na povrchu. Natřely se tím všechny silážní věže, silážní žlaby. Došlo ke kontaminaci kravského mléka, které konzumovala celá československá populace a dodnes se to projevuje vyšším obsahem polychlorovaných bifenylů v mateřském mléce u generace mladých žen kolem 25 let.

Kdy a jak vzniklo Národní centrum pro perzistentní organické polutanty?

V roce 2005 jako společné pracoviště Masarykovy univerzity a Ministerstva životního prostředí ČR s cílem vytvoření vědecko-výzkumné báze specializované na chemický a toxikologický výzkum látek, které jsou předmětem mezinárodních smluv a dohod, zejména Stockholmské úmluvy. Jejich signatářem je také Česká republika. Centrum poskytuje aktuální informace o výskytu a chování těchto látek, o jejich toxikologických vlastnostech i o rizicích. Vyvíjí také nové metody vzorkování a stanovení těchto látek i jejich toxikologického testování. V letošním roce bylo toto centrum oficiálně nominováno českou vládou sekretariátu Stockholmské úmluvy jako regionální centrum pro region Střední a východní Evropy. Nominace získala podporu zemí regionu, oficiální jmenování proběhlo v květnu 2009 na 4. konferenci smluvních stran zmíněné úmluvy.

Náš rozhovor je vlastně jen jakousi sondou do bohaté činnosti RECETOXU. Domnívám se, že by v něm neměl chybět váš systém MONET, související také s perzistentními organickými látkami.

Tyto látky mají potenciál k dálkovému transportu. Když se dostanou do vzduchu, mohou se objevit až tisíce kilometrů daleko. Našly se v tělech tučňáků v Arktidě. Nikdy se tam takové látky nevyráběly, nepoužívaly. Zjistily se také vysoké obsahy v tělech Eskymáků a přírodních obyvatel kolem severního pólu. Látky jsou tam transportovány celoplanetární mechanismy. MONET je národní monitorovací síť pro stanovení těchto polutantů ve volném ovzduší metodou tzv. pasivního vzorkování. U nás vznikla nejdříve modelová národní monitorovací síť poskytující státní správě i soukromým subjektům a veřejnosti informace o znečištění ovzduší těmito látkami. Poté byla tato síť na základě zkušeností z ČR implementována do celé střední a východní Evropy. Nyní je tento způsob zvolen oficiálním nástrojem celosvětového monitoringu a RECETOX je při jeho využívání strategickým partnerem i v dalších regionech. Na základě pasivního vzorkování jsme použili tento relativně jednoduchý nástroj ve všech 22 zemích střední a východní Evropy. Také ve dvou zemích střední Asie, rok jsme jej aplikovali na Fidži a v roce 2008 v 16 zemích Afriky.

Jaký je smysl Stockholmské úmluvy, jejíž součástí je také globální monitorovací plán?

Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech, jak zní celý název, má za cíl chránit planetu a zdraví obyvatel před látkami, o kterých hovoříme. Má několik rovin. V prvé řadě striktně zakazuje něco používat. Pak zakazuje použití s určitými výjimkami, jako je třeba DDT. Protože na světě je pořád hodně zemí, kde není jiná možnost, jak likvidovat přenašeče malárie, takže používají tuto látku. Úmluva byla sjednána v květnu 2001, Česká republika ji ratifikovala v roce 2004. Stockholmská úmluva vychází z toho, že v některých regionech světa nemají žádné zkušenosti s likvidací a prakticky neexistují metody sledování a monitoringu těchto látek. Proto zmiňovaný globální monitorovací plán má přispět ke zhodnocení dostupných informací a identifikaci zemí a regionů, kde žádné informace neexistují. A v tom je i přínos Centra RECETOX a zkušeností z realizace sítě MONET při hodnocení výskytu těchto látek v prostředí naší planety.

Výzkum s posláním chránit