Co nevíme o vodě z kohoutku

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 19. květen 2009

Napsal Vlasta Stancová

Dezinfekcí ničíme choroboplodné zárodky

Voda je domovem či pouze transportním prostředím pro plejádu bakterií a virů. Odstraňujeme je dezinfekcí, a to prostřednictvím chemických látek a fyzikálních metod. Nejběžnější dezinfekční prostředky jsou plynný chlor, chlornan sodný, chloramin, oxid chloričitý, ozon i peroxid vodíku. Z fyzikálních zásahů můžeme jmenovat ošetření UV zářením či působení stříbra nebo mědi.

Neúmyslné a nežádoucí vedlejší produkty

Dezinfekční prostředky reagují ve vodě s přítomnými organickými látkami za vzniku stovek vedlejších produktů, z nichž některé jsou hygienicky závadné. Neúmyslně tak kontaminujeme jak vodu pitnou, tak vodu bazénů a koupališť. „Některé z těchto látek způsobují defekty novorozenců, jiné poškozují DNA a některé jsou dokonce karcinogenní,“ uvádí Michael Plewa, genetik z University of Illinois, který výskyt a účinky vedlejších produktů dezinfekce vody sleduje.

Kdo hledá, najde

Michael Plewa se společně s kolegy podílel na deset let trvající studii podporované grantem od americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA). Objevili přes sedm desítek nových látek a shromáždili nejrozsáhlejší toxikologická data v dané oblasti. Toxické účinky vedlejších produktů dezinfekce testovali na savčích buněčných kulturách. EPA výsledky výzkumu použije jako podklady při tvorbě nařízení a legislativy. V současnosti již EPA některé látky z Plewovy studie sleduje a reguluje. Paradoxem je, že jde o látky nejméně nebezpečné. „Identifikovali jsme látky nové, daleko toxičtější, ale to neznamená, že bychom chtěli EPA kritizovat,“ vysvětluje Plewa.

Dusík a jod vedou

Jako obzvláště nebezpečné vědci vyhodnotili dvě skupiny látek. První je jód obsahující vedlejší produkty, které vznikají při čištění vody. Ty jsou mnohem více nebezpečnější než vedlejší produkty doposud EPA sledované, navíc poškozují DNA. Druhou skupinou látek je dusík obsahující vedlejší produkty, z nichž některé jsou dokonce karcinogenní.

Vana jako reaktor

Plewa přirovnává horké vany a koupaliště k reaktorům. Do vody se dostává velké množství organického materiálu, jako je lidský pot, kosmetické přípravky včetně opalovacích krémů, vlasy, chlupy a případně moč. Ten reaguje s chlorem obsaženým v čištěné vodě. Voda je recyklovaná, ovšem vedlejší produkty z ní odstraněny nejsou a na koupalištích se vracejí zpět do oběhu. Tímto způsobem může obsah vedlejších produktů v bazénech narůst až desetkrát oproti pitné vodě. Studie prokázaly, že u profesionálních plavců je zvýšený výskyt rakoviny močového měchýře a astmatu, což je přičítáno právě vyšší přítomnosti vedlejších produktů čištění vody. Toxické látky jsou absorbované kůží a vdechované.

Pozornost směřujeme hlavně k dětem

Vědci se snaží apelovat na veřejnost zejména kvůli malým dětem – jejich těla stále rostou, a proto jsou mnohem více náchylná k poškození DNA. Plewa a jeho tým pracují na technologii, kterou by dosáhli snížení hladiny toxických vedlejších produktů v dezinfikované vodě. „Nové technologie budou navíc vodu odsolovat, odstraňovat z ní léčiva a nebudou vytvářet vedlejší produkty,“ vysvětluje Plewa.

Co máme ve svých rukou?

Dokud nemáme nové technologie k dispozici, musíme si pomoci sami. Jednoduchým způsobem můžeme snížit obsah organických látek v bazénu, a to prostým osprchováním se před vstupem do vody. Proto je třeba šířit osvětu a poukázat na důležitost tak jednoduchého kroku. Osprchováním se zbavíme organického materiálu na povrchu těla, což povede ke snížení hladiny rozpuštěných organických látek ve vodě, a následně se sníží i hladina vedlejších produktů v ní.

Plewa a jeho kolegové obdrželi od EPA ocenění  za práci nazvanou Occurrence, genotoxicity and carcinogenicity of regulated and emerging disinfection by-products in drinking water: A review and roadmap for research. Práce byla publikována ve vědeckém časopise Mutation Research (abstrakt práce na stránkách ScienceDirect).

Zdroje: