Nový fenomén v léčbě nádorů

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 21. květen 2009

Napsal Anna Průchová

Zhoubné nádory jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Okolnosti jejich vzniku proto poutají pozornost široké veřejnosti, lékařů i vědců. Na počátku nádorového bujení stojí zpravidla poškození DNA – tzv. mutace. Ke vzniku mutací dochází v buňkách lidského těla zcela běžně. Pokud je buněčné reparační mechanismy dokážou opravit, je vše v pořádku. Nádor vzniká, když se buňka z nějakého důvodu vymkne kontrole, přestane reagovat na informace od ostatních buněk a začne se nekontrolovaně množit.

Většinou je pro vznik nádoru zapotřebí několik různých mutací, které se postupně hromadí v genomu až do chvíle, kdy stačí jediný podnět a propukne nádorové bujení. Buňka, která je těsně pod touto hranicí, se označuje jako iniciovaná buňka. Může v těle přežívat velmi dlouhou dobu, aniž by organismus jakkoliv ohrožovala. Poslední podnět, po kterém se mutovaná buňka rozroste do nádoru, se nazývá promoce. Žádnou další mutaci nezpůsobí, ale povzbudí dělení buňky a pomůže jí vymanit se z vlivu kontrolních mechanismů. Mezi takové nádorové promotory patří např. nechvalně známé dioxiny, DDT, látky obsažené v cigaretovém kouři nebo UV záření. Vědecký tým z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Fingerlandova ústavu patologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové nyní odhalil dosud neznámý mechanismus nádorové promoce.

Vědci se při výzkumu zaměřili především na problematiku tzv. následných nádorů. “Představte si, že pacient přežije určitý typ rakoviny a po nějaké době je postižen jiným nádorem. Vzniká otázka, zda se jedná o metastázu, tedy nádor stejného původu vzniklý z buněk, které někde ve skrytu přečkaly léčbu a ve vhodné chvíli znovu vystrkují růžky, nebo zda jde o nádorovou multiplicitu, tedy incident s prvním nádorem přímo nesouvisející,” řekl v rozhovoru pro Scienceworld Petr Pajer, spoluautor objevu. Takové případy byly v minulosti prakticky neznámé, protože pacienti se většinou dalšího nádoru nedožili. S pokrokem moderní medicíny se však stále více lidí dožívá pozdního věku a přežívá i nemoci, které byly dříve smrtící. Na scéně se tak objevil dříve neznámý fenomén, kdy jednoho člověka v průběhu života postihne více nádorových onemocnění. Následných nádorů v poslední době radikálně přibývá mimo jiné i proto, že většina léčebných postupů (radioterapie, chemoterapie) má současně silné mutagenní nežádoucí účinky. Mnohočetná a následná nádorová onemocnění proto představují stále významnější problém. 

(Foto: Anne Weston, Cancer research UK, titulní foto: NCI – Science Photo Library)

Detailní průběh nádorové promoce a vzniku nádorových multiplicit a metastáz vědci zkoumali na  zvířecích modelech. “Na základě studia těchto modelů jsme objevili ještě třetí typ následných nádorů – případ, kdy umírající nádorová buňka přispěje k transformaci jiné, do té doby normální buňky. Druhý nádor by bez toho prvního nevznikl, třebaže geneticky vzato není jeho příbuzným,” vysvětluje Petr Pajer. S využitím experimentálních nádorů se prokázalo, že promotorem rakovinného bujení může být i nádorová buňka, která se uvolní z původního nádoru. Pokud se takové zbloudilé buňky dostanou do kontaktu s geneticky pozměněnou, iniciovanou buňkou, mohou v ní nastartovat nádorovou přeměnu. Podobnou promoční schopnost pak mohou mít i buňky uvolněné do krevního oběhu při operaci nebo při úrazu. Objev českých vědců může mít značný praktický význam. Pokud se teorie potvrdí, bude nutné se při léčbě nádorových onemocnění více zaměřit na buňky uvolněné z primárního nádoru. Fenomén, který vědci  pojmenovali industáza, může proto představovat závažný problém pro budoucnost.

Studie vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Fingerlandova ústavu patologie a LF UK v Hradci Králové bude v nadcházejících měsících zveřejněna v prestižním časopise Cancer Research.