Ekonomičtí tygři z Indie

Hrubý domácí produkt Indie rostl podle údajů Světové banky mezi lety 1997 a 2007 ročně v průměru o 6,9 procent. (v r. 2007 to bylo 9 %). The Economist  odhaduje, že i přes probíhající celosvětovou krizi indický hospodářský růst poroste v letech 2009-2013 v rozmezí 5-8 %. V devadesátých letech minulého století patřila Indie vzhledem k produktivitě k nejrychleji rostoucím ekonomikám, přičemž bylo odhadnuto, že při tomto tempu dosáhne úrovně HDP USA z roku 2001 už v roce 2066. (Při tempu roku 1980 by to bylo až v roce 2250).

Společnost McKinsey odhaduje, že se příjmy Indů během dvaceti let ztrojnásobí, 290 milionů lidí se dostane nad hranici chudoby a střední třída bude mít 580 milionů příslušníků.

Od call centra k inovacím a globálnímu trhu

Indie má několik výhod, které jí dávají velký potenciál k dalšímu globálnímu růstu. Jsou to samozřejmě nižší výrobní náklady, díky nimž ji svět vidí jako levné call centrum, ovšem i ty přestávají být rozhodující. „Je důležité výhody Indie vidět i jinde, než v nízkých nákladech a stálém přísunu zaměstnanců call center. Vzhledem ke stoupajícím nákladům využívají domácí ale i velké západní společnosti Indii stále častěji jako destinaci pro vysokou přidanou hodnotu a technologicky sofistikované projekty,“ upozorňuje N. Kumar z London Business School.

Velké indické společnosti mají schopnost unést vyšší zadluženost a jsou většinou spravovány rodinami nebo silnými jedinci, což jim umožňuje rozhodnější řízení. Výsledkem je, že bohatnou, stávají se sebevědomějšími a hledají příležitosti k dalšímu růstu. Podle jednoho odhadu hledá šedesát procent z dvou set největších indických firem uplatnění pro své nově nabyté bohatství na zahraničních trzích.

Za všechny jmenujme skupiny ArcelorMittal a Tata Group, které dosáhly celosvětových rozměrů strategickými akvizicemi. ArcelorMittal systematicky skupuje ocelárny včetně bývalé české Nové huti, Tata v loňském roce koupila prestižní britské značky Land Rover a Jaguar. A podobně velkých hráčů s indickými kořeny přibývá. Indie si je navíc vědoma neudržitelnosti výhody nízkých nákladů do budoucna, takže se začíná poohlížet po aktivitách s vyšší přidanou hodnotou, které mají základ v inovacích a brandingu.

Nastal proto čas přestat vnímat Indii jako nízkonákladovou outsourcingovou výrobnu; měli bychom ji spíše vidět jako rovnocenného hráče s globálními ambicemi. I na ni se totiž vztahuje to, co předčasem napsal BusinessWeek o nastupujících hospodářských mocnostech: „Jsou nenasytní – a chtějí vaše zákazníky. Mění pravidla hry na světovém trhu.“

Kde se ten růst bere?

Transformace indických firem z domácích na světové měla tři fáze. V předreformní fázi, před rokem 1991, byly indické firmy spoutané nejprve britskou nadvládou, později socialistickými politikami. V druhé fázi, po roce 1991 znamenaly ekonomické reformy desetiletí restrukturalizace směrem ke globální konkurenceschopnosti. Dnes, ve třetí fázi, se indické firmy stávají stále více globálními. Těmito slovy začíná svou novou knihu o nastupujících indických globálních ekonomických hráčích N. Kumar z London Business School.

Indické podnikatelské prostředí bylo formováno poměrně komplikovaným způsobem. Indie zažila dlouhou britskou nadvládu, která pro ni znamenala zánik některých tradičních odvětví, např. textilního průmyslu. Na druhou stranu se Britové zasloužili o rozšíření angličtiny a také o prozápadní orientaci (v profesním životě), což dodnes západním zemím usnadňuje komunikaci s indickými obchodními partnery.

Po získání samostatnosti v roce 1947 se v Indii uplatňovaly principy centrálně plánované ekonomiky, jako přísná regulace, protekcionismus a velký podíl veřejného vlastnictví. To mělo za následek chudobu, nedostatek zboží, strnulost prostředí a korupci. Situace se zlepšila až během reforem po roce 1991, kdy Indie prošla ekonomickou krizí způsobenou pádem Sovětského bloku, dosavadního silného obchodního partnera, i ropnými šoky a vysokým zadlužením země.

Reformy přinesly otevření trhu domácí i zahraniční konkurenci, což se projevilo v restrukturalizaci firem směrem k posílení jejich pozice. Od tohoto okamžiku začala Indie rychle hospodářsky růst.



Více informacínaleznete v nové knize Nirmalya Kumara India’s Global Powerhouses, která vyšla v roce 2009 u Harvard Business School Press. Kumar přednáší marketing na London Business School, spoluřídí Aditya Birla India Centre při této instituci a je autorem několika úspěšných knih, např. Marketing as Strategy či Value Merchants.

Facebook komentáře

Share on Myspace