Vakcína proti prasečí chřipce

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 10. červen 2009

Napsal Anna Průchová

Obavy z pandemie viru A(H1N1) se v uplynulých týdnech zmírnily a narůstající počet případů s lehkým průběhem potvrdil, že to s prasečí chřipkou nebude tak horké, jak se původně předpokládalo. Odborníci se shodují, že se nový virus zatím neprojevuje smrtelněji než běžná sezonní chřipka. Obávají se spíše možného zmutování viru prasečí chřipky s virem ptačí chřipky H5N1 do vysoce nakažlivého a smrtícího "superviru" v chřipkové sezóně. S napětím je proto očekáván průběh nadcházející chřipkové sezony na jižní polokouli, kde právě začíná zima.

Podle posledních údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se prozatím prasečí chřipkou nakazilo 13 800 lidí. Viru podlehlo 98 z nich. Nejvíce případů hlásí Spojené státy ameriské a Mexiko, odkud se epidemie chřipky rozšířila. První dva případy už zaznamenala i Česká republika. V květnu si virus přivezl z New Yorku devětadvacetiletý pilot ČSA a druhou nakaženou se stala česká studentka, která se vrátila ze čtrnáctidenního pobytu v Arizoně. U obou pacientů probíhala nemoc velmi mírně a jsou již mimo ohrožení života.

Podle šéfky Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chan je příliš brzy odhadovat, jak se bude situace s virem A(H1N1) vyvíjet. Největší naděje vkládá do vývoje nových vakcín. Vědci zároveň v sočasné chřipkové hrozbě vidí možnost, jak ověřit své síly dříve, než vypukne pandemie nebezpečnějšího druhu viru. "Zejména nadcházející chřipková sezóna na jižní polokouli by nám mohla napovědět, jak se bude virus chovat dál, zda bude mutovat a zda se máme obávat nárůstu patogenity. Díky vývoji nových vakcín se přesvědčíme, jak rychle budeme schopni zareagovat na další druh chřipkového viru," vysvětluje Andrea Gambotto z univerzity v Pittsburgu.

Nejrozšířenější metoda výroby očkovacích látek proti chřipce, při které je virus pěstován na slepičích vejcích je však relativně pomalá a vyžaduje velké množství viru. "Tento postup je velmi neefektivní a zabere až devět měsíců. Potřebovali bychom něco rychlejšího," říká Ted Ross, mikrobiolog z univerzity v Pittsburgu. Nabízí se zejména možnost pěstovat viry na savčích buňkách. Výhodou této metody je především obrovská kapacita buněčných kultur. “Můžete kultivovat tisíce litrů buněk, zatímco kapacita produkce vajec je mnohem nižší“, dodává Andrea Gambotto.


Alternativní metody výroby vakcín se rozšířily především díky nedávné hrozbě ptačí chřipky, jejíž virus je nebezpečnější, ale zároveň mnohem méně přenosný než virus chřipky prasečí. Nové přístupy, které vědci vyvinuli v boji proti ptačí chřipce, se nyní budou moci uplatnit v plné míře. Společnost Novartis již pomocí buněčných kultur vyrábí vakcíny proti běžné chřipce a nyní se bude snažit využít stejnou technologii i při výrobě očkovací látky proti viru A(H1N1). Další společnosti vyvíjejí vakcíny, které využívají jen části viru a je proto jednodušší je na buněčných kulturách vypěstovat.  


Jednou ze společností, která k výrobě očkovací látky využívá místo slepičích vajec buněčné kultury, je i společnost Baxter. Svou nejmodernější pobočku na výrobu chřipkových vakcín vybudovala v České republice, v závodě Bohumila u Kostelce nad Černými Lesy. Právě Baxter má údajně jako jediná farmaceutická firma na světě ve svých bioreaktorech dostatek buněk k výrobě vakcíny. Díky tomu také podle MF DNES dostala Česká republika nabídku na přednostní odkup celkem dvanácti milionů dávek očkovací látky pro obyvatele země. Nové vakcíny by měly být k dispozici během několika měsíců.

Zdroj: Technology Review.com

Další podrobné informace k tématu naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR.