Vláda schválila novou NP VaVaI

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 11. červen 2009

Napsal Adam Hazdra

Vláda v programovém prohlášení, se kterým v neděli úspěšně žádala poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, vytýčila vědu a výzkum jako jednu ze svých priorit: „Školství, vědu a výzkum vláda považuje za jednu z klíčových oblastí pro růst konkurenceschopnosti a bude usilovat, aby plánované redukce rozpočtových výdajů tuto oblast nepostihly.“

Při pondělním jednání pak učinila další krok na podporu této oblasti, když schválila Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009-2015. (Dále jen „NP VaVaI“.)

Národní politika a její východiska

»Cílem NP VaVaI je vytvořit rámec pro realizaci opatření v oblasti VaVaI stimulujících rozvoj znalostní společnosti, který povede k dalšímu růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky a ke zlepšení kvality života obyvatel ČR. NP VaVaI reaguje na nedostatky systému VaVaI v ČR, jejichž odstraňováním chce přispět k vytvoření prostředí, které bude motivovat jednak k excelentnímu výzkumu a tvorbě nových poznatků využitelných v aplikacích, a zároveň povede k růstu poptávky po výsledcích VaV z aplikační sféry a jejich transformaci do inovačních produktů a služeb,«  píše se v dokumentu.

Jako východiska pro NP VaVaI posloužila zejména Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, která začala v loňském roce, a dále novela zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. NP VaVaI bere také v úvahu Priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, které připravila Rada pro výzkum a vývoj, a několik dalších klíčových dokumentů, mezi nimiž nechybí studie Technologického centra AV ČR, zejména Bílá kniha VaVaI, kterou jsme na webu inovace.cz přednedávnem představili.

Priority, cíle a zodpovědnost při plnění

NP VaVaI se zaměřuje na devět oblastí, pro které stanovuje dílčí cíle, a soubor navazujících aktivit, které by měly společně k dosažení výše uvedeného cíle přispět. Jak je vidět z přehledové tabulky cílů, které kopírují hlavní priority, NP VaVaI se zaměřuje zejména na strategické řízení výzkumných a inovačních aktivit, na zefektivnění a zacílení poskytovaných prostředků a na zatraktivnění této oblasti pro odborníky i veřejnost.


Součástí schválené NP VaVaI jsou i nové priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, které připravily odborné komise Rady pro vývoj a výzkum a které nahrazují priority z roku 2006. »Aplikovaný výzkum v celé šíři oborů si mohou dovolit jen velké, hospodářsky rozvinuté země. V menších a středních zemích se v koncepčních dokumentech stanovují priority aplikovaného výzkumu. « Česká republika by se tak na poli aplikovaného výzkumu měla soustředit na tyto obory:

• Biologické a ekologické aspekty udržitelného rozvoje
• Molekulární biologie a biotechnologie
• Energetické zdroje
• Materiálový výzkum
• Konkurenceschopné strojírenství
• Informační společnost
• Bezpečnost a obrana
• Priority rozvoje české společnosti
  

Dlouhodobá strategie: znalostní prostředí po roce 2015

Dokument nezapomíná ani na dlouhodobější plánování: »VaVaI se stanou klíčovou průřezovou oblastí hospodářské politiky státu v širokém pojetí a budou považovány za stěžejní faktor růstu konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje a obecně kvality života. Vytvoření nové politiky VaVaI po roce 2015 a její úspěšná realizace bude proto kromě důsledné koordinace dílčích politik vyžadovat také dosažení společenského konsensu všech ústředních orgánů státní správy, regionálních samospráv, asociací, svazů a dalších účastníků národního inovačního systému na jednotné inovační strategii, která bude mít dostatečnou politickou váhu a závaznost. Za prioritu si také bude klást posilování vazeb na Evropský výzkumný prostor. «

Významný krok na dlouhé cestě

M. Pazour a Z. Kučera z Technologického centra AV v květnovém vydání časopisu Ergo velmi srozumitelně popsali rozdíl mezi různými generacemi inovačních politik. Podle jimi uvedeného rozdělení se ČR přesouvá od první generace, pro kterou jsou charakteristické úzce zaměřené autonomní politiky jednotlivých resortů, k tzv. druhé generaci.


»Uplatňování tohoto pojetí vyžaduje zvýšenou koordinaci mezi tvůrci politiky, zejména v oblasti výzkumné, vzdělávací, průmyslové a regionální. Nezřídka je přechod od první generace inovační politiky k druhé generaci doprovázen změnami v institucionálním uspořádání, které se odráží ve změnách kompetencí jednotlivých ústředních a regionálních orgánů či v ustavení nadresortního koordinačního subjektu. «

Dodejme, že vyspělé země dnes přechází na tzv. třetí generaci, která je založena na ucelené strategii socioekonomického rozvoje, jejíž naplňování je ústředním cílem všech dílčích politik a iniciativ realizovaných tvůrci hospodářské politiky v různých oblastech.

Schválená Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009-2015 znamená důležitý krok směrem k systémovému přístupu k inovacím a při dosažení vytýčených cílů bude představovat významný posun od první k druhé generaci inovační politiky.

Inovace.cz vás budou o průběhu realizace jednotlivých kroků zodpovědných institucí pravidelně informovat.

Schválený materiál NP VaVaI bude podle slov M. Blažky z Rady pro výzkum a vývoj v brzké době publikován.

Zdroje:
•    Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 – 2015.
•    Programové prohlášení vlády.
•    M. Pazour, Z. Kučera, Trendy při tvorbě inovační politiky ve vybraných evropských zemích, Ergo, květen 2009, str. 10.