- Podrobnosti
-
Vytvořeno 17. červen 2009
-
Napsal Adam Hazdra
OECD upozorňuje, že firmy v prvním čtvrtletí letošního roku omezily výdaje na VaV, a že došlo k propadu objemu rizikového kapitálu v USA a dalších zemích. Nízké ceny ropy také nepodporují přechod na úspornější technologie a investice do
environmentálních inovací jsou oslabeny jednak nákladností a také sníženou poptávkou po dražším „zeleném“ zboží.
Zdroj: Zpráva OECD, 10. června 2009
Podle
OECD nesmí ale krize poškodit zdroje dlouhodobého růstu. Měla by být naopak využita pro urychlení přechodu na silnější a „zelenější“ znalostní ekonomiku. Situace oslabených velkých hráčů poskytuje příležitost pro nové tržní subjekty, které nabídnou inovativní řešení v rámci procesu tzv.
kreativní destrukce.
Organizace doporučuje vládám co nejvíce omezit dopad krize na investice do výzkumu a vývoje. Finsko a Korea při minulých hospodářských poklesech zvýšily investice, čímž si zajistily vyšší
konkurenceschopnost a
inovativnost v následných letech.
Pro tyto účely OECD zformulovala několik doporučení pro vlády. Mezi nejdůležitější patří:
- Podpora PPP projektů
- Investice do slibných VaV oborů postižených krizí
- Investice do VaV infrastruktury
- Podpora podnikání
- Investice do vzdělání
- Podpora technologií udržitelného rozvoje
Druhá část zprávy slouží hlavně jako „kuchařka“ dobrých praxí v rámci protikrizových opatření. Porovnává protikrizová opatření členských vlád vzhledem k
výzkumu, vývoji a inovacím. Podle výsledků porovnání „většina vlád projevila zájem neomezovat podpůrné balíčky pouze na zvýšení agregátní poptávky v krátkém období, ale také pomoci zvýšit agregátní nabídku a obnovit vhodné podmínky pro inovace a růst.“ Vlády v oblasti VaV podporují investice do školství a vědy (Holandsko, Portugalsko, Izrael, Rusko, Slovinsko), do vysokorychlostního internetu (Finsko, Itálie, Velká Británie), do nových technologií (Japonsko, Korea).
ČR podle srovnání spíše zaostává v proaktivní politice (ve zprávě uvedeno pouze zvýšení veřejných výdajů a snížení daní a také to, že se komplexnější opatření teprve chystají, což svědčí o časové prodlevě, s níž ČR na krizi reagovala). Oproti tomu sousední země měly již v době průzkumu (leden 2009) o prioritách jasno a všechny podporovaly
VaV a inovace.
Nezapomeňme ale, že ČR od té doby podnikla několik kroků směrem ke stabilizaci ekonomiky včetně zřízení poradenského orgánu
NERV, schválení protikrizové strategie a jasné deklarace vzdělání a vědy jako priority. Přesto ani tak nepatří v porovnání s ostatními členy OECD mezi přední země, které v době krize významně podporují výzkum, vývoj a inovace – tam spadají Finsko, Slovensko, Korea, Portugalsko či Německo.
OECD vydala zprávu jako součást strategických analytických studií, které hledají východiska z
hospodářské krize. Je založena na výsledcích práce třech komisí OECD pro inovace a technologie a na průzkumu o protikrizových opatřeních, který proběhl mezi členskými, kandidátskými a spolupracujícími zeměmi v lednu 2009.
Zdroj: Report OECD Policy Responses to the Economic Crisis : Investing in Innovation for Long Term Growth, červen 2009.
Facebook komentáře