Fotografie vědců z Brna na titulní straně Nature

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 29. červen 2009

Napsal Igor Maukš

Vědci z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství  VUT v Brně, který vede prof. Miloslav Druckmüller, vytvořili snímek zachycující vrstvy žhavých plynů kolem Slunce unikátním matematickým zpracováním stovek fotografií, které pořídili při loňském zatmění Slunce v mongolské poušti Gobi a v tajze poblíž ruského Novosibirsku. Technicky dokonalý, ale také tajemně krásný snímek je odborníky hodnocen jako vůbec nejlepší fotografie sluneční koróny a svým brněnským autorům zajistil velký obdiv a uznání. Proto jejich snímek časopis Nature, který přináší informace o největších vědeckých objevech, uveřejnil ve svém posledním čísle na titulní stránce.


Uvnitř čísla Nature je pak článek významného francouzského astrofyzika prof. Pashanského specializujícího se na problematiku sluneční koróny, který seznamuje čtenáře z celého světa nejen s posledním vývojem poznání v této oblasti, ale i s metodikou práce brněnského týmu při tvorbě jejich obrazů koróny, které astrofyzikům pomáhají získávat další poznatky pro její studium a výzkum. Nové matematické metody analýzy obrazů sluneční koróny používané brněnskými vědci totiž umožňují její studium na kvalitativně zcela nové úrovni. Na jejich obrazech je tak možné studovat složité struktury plazmatu modelované silným magnetickým polem Slunce.

Tajemná sluneční koróna

Sluneční koróna skrývá ještě mnohá neodhalená tajemství. Zatím není např. vysvětleno, proč má koróna podstatně vyšší teplotu než sluneční povrch – na Slunci je teplota řádově šest tisíc stupňů a v koróně dva až čtyři miliony stupňů Celsia. Navíc teplota v koróně není všude konstantní, vyskytují se v ní extrémně horké oblasti. Právě numericky zpracované snímky koróny pomáhají tyto oblasti zmapovat. Podle vědců sluneční koróna výrazně ovlivňuje Zemi, a proto je jejímu detailnímu zkoumání věnována stále větší pozornost.

„Fotografie, které jsme na Sibiři a v Mongolsku pořídili, jsou pouhými vstupními surovými daty. Jednotlivé snímky získané v terénu při zatmění Slunce, což je jediná možná doba pro fotografování koróny, se musí nejprve sestavit podle polohy hvězd. Až jejich numerickým zpracováním za pomoci speciálního softwaru, který jsme vyvíjeli několik let, vznikne konečný obrázek koróny, který mohou astronomové a astrofyzici využívat pro svůj výzkum,“ přibližuje metodu práce svého týmu prof. Druckmüller. „Pomocí fotografií přes speciální interferenční filtry se nám podařilo získat unikátní plastické zobrazení výskytu zeleně zářícího třináctkrát ionizovaného železa v koróně. Díky porovnání snímků z Novosibirsku a Mongolska jsme byli také schopni pozorovat vývoj teplotních změn koróny v čase,“ dodal prof. Druckmüller. Brněnskými matematiky vyvinuté numerické metody zpracování obrazu sloužící k vizualizaci sluneční koróny jsou absolutní světovou špičkou.

Letošní expedice míří na Marshallovy ostrovy

Nyní se vědci z Brna připravují na další výpravu za zatměním Slunce, během které chtějí udělat další snímky koróny. Začátkem července t. r. odlétá hlavní expedice na Marshallovy ostrovy a druhá její část do Číny. Úplné zatmění Slunce nastane 22. července 2009 v pásu procházejícím Indií, Nepálem, Čínou, Japonskem a Tichým oceánem.

„Původně jsme chtěli zatmění fotografovat na jednom z menších japonských ostrovů, ale protože je tam vojenská základna, nedostali jsme povolení. Velikonoční ostrovy, odkud bude zatmění také dobře pozorovatelné, jsou zase moc drahé. A tak volba nakonec padla na Marshallovy ostrovy, které USA využívaly dlouhá léta jako svou pokusnou atomovou střelnici. Ale podle vyjádření odborníků na jaderné zbraně je to dnes již místo pro zdraví lidí zcela neškodné. Říkají, že větší dávka ozáření hrozí spíše v Dolní Rožínce,“ říká s úsměvem prof. Druckmüller.

Zdroj:

• Fotografie
• Nature.com