Věda očima obyvatel EU

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 29. červenec 2009

Napsal Adam Hazdra

Studii připravilo Generální ředitelství pro výzkum při Evropské komisi ve spolupráci s výzkumnou společností OPTEM a jejími partnery. Data pro její vytvoření se sbírala během hloubkových rozhovorů v rámci reprezentativních skupin ve všech 27 členských státech EU. Každou národní skupinu tvořili lidé ve věku 17 až 60 let, kteří neměli přímý vztah s vědou, výzkumem, evropskými záležitostmi ani s marketingem.

Cílem průzkumu bylo především zjistit postoj veřejnosti vůči vědě a výzkumu obecně, jejich postoj k aktuálním tématům, informovanosti o národních a evropských politikách i zmapování používaných informačních zdrojů.

Jak vnímáme vědu?

„Věda je mocný nástroj, který může dobře posloužit, ale může mít i katastrofické následky,“ uvedl během průzkumu účastník z Řecka. Shrnul tím obecný názor na úlohu vědy, který zastávala většina respondentů.

Jaké další závěry z průzkumu vyplynuly? Veřejnost vnímá vědu jako hodnotnou a spojuje ji s pokrokem. Na druhé straně si je ale vědoma její zneužitelnosti a upozorňuje na přílišný tlak na komerční výsledky. Za vědu veřejnost považuje zejména technické (přírodní) obory, u společenských věd jí chybí hmatatelný výsledek a možnost si ho ověřit. Často byl také slyšet názor, že věda není na národní úrovni dostatečně financována, čímž dochází k odlivu předních vědců do jiných zemí (tzv. brain drain) a samotná pracovní pozice vědce není ve většině zemí považována za až tak atraktivní.

Co se týče vnímání výzkumu, zde byly odpovědi různé: někteří vnímají výzkum spíše jako něco abstraktního, co se zaměřuje víc na metodu než na výsledky. Druhá část tázaných vidí ve výzkumných aktivitách srozumitelnou formu demonstrace teoretických hypotéz.

Průzkum také odhalil malou informovanost o evropské výzkumné politice, jelikož kromě vyjmenování několika předních institucí (CERN, ESA) respondenti nedovedli snahy EU v této oblasti nijak popsat.

Jaderná energie a genetické úpravy

V druhé části výzkumu se respondenti vyjadřovali k sedmi citlivým tématům současnosti, která překročila hranice vědy a začala se diskutovat mezi širší veřejností: k jaderné energii, klimatickým změnám, biopalivům, genetické modifikaci rostlin a organismů, výzkumu kmenových buněk, nanotechnologiím a testování na zvířatech.

„K největšímu posunu v postojích došlo bezpochyby u jaderné energie, což je téma, které se diskutuje v mnoha zemích – nejvíce v těch, kde je vůči němu větší opozice. Přestože pochyby přetrvávají i nadále, respondenti si uvědomují význam a přínosy této formy energie pro atmosféru v kontextu zmenšujících se zásob a klimatických změn,“ vysvětlil zástupce výzkumné společnosti OPTEM Daniel Debomy.

Záporný postoj oproti tomu vládne vůči geneticky modifikovaným rostlinám a organismům, tzv. GMO. Genetické úpravy používané především v zemědělství jsou vnímány jako přílišné zásahy do přírodních procesů a setkávají se proto s velkou nedůvěrou veřejnosti.

Biopaliva a boj s klimatickými změnami jsou témata, o kterých je veřejnost dobře informována a je si vědoma jejich důležitosti. Překvapivě malá informovanost se ukázala ohledně nanotechnologií – zde tvořily výjimku pouze Francie, Řecko a Česká republika, kde je povědomí o této problematice větší.

Důležitá je propagace

Účastníci průzkumu byli nakonec požádáni, aby navrhli způsoby, kterými by bylo možné zvýšit povědomí o evropské politice vědy a výzkumu. V odpovědích nejčastěji uváděli tradiční média, zvláště tematické televizní pořady. Internet respondenti vnímají jako vhodný zdroj pro dohledávání podrobnějších informací, ovšem, jak uvedl jeden italský účastník:
„internet je dobrý nástroj pro zodpovězení otázek, ale nejprve musíte vědět, na co se vlastně chcete zeptat“. Tištěné zdroje jsou považovány za důležité, avšak je podstatné u nich zvolit vhodný způsob distribuce, jako je například plošné rozesílání či rozdávání v prostředcích hromadné dopravy.

Všechny skupiny, které se průzkumu účastnily, se shodly na tom, že aby byla propagace vědy a výzkumu úspěšná, musí k laikům hovořit srozumitelným, neodborným jazykem a musí se bezprostředně týkat jejich života a osobních zájmů.

Zdroje:

• RUGEMER, Christine. Research as seen by citizens. Research*eu, č. 59, str. 28–29. Dostupné také on-line <ec.europa.eu/research/infocentre>.
• Qualitative study on the image of science and the research policy of the European Union. Generální ředitelství pro výzkum při EK [on-line] <ec.europa.eu/>.