Pesticidy jsou tikající bombou

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 25. srpen 2009

Napsal Redakce

Ve dnech 7. až 9. září 2009 bude Brno hostit na 150 expertů z celého světa zabývajících se problematikou pesticidních látek v životním prostředí, jejich likvidací a hodnocením rizik spojených s přítomností těchto látek na různých místech planety. V rámci tradiční mezinárodní konference „10th International HCH and Pesticides Forum“ se budou věnovat problematice nespotřebovaných zásob pesticidů především v zemích střední, jižní a východní Evropy a Střední Asie. Tyto látky se zde stále vyskytují ve velkém množství, což znamená možný přímý vliv na zdraví obyvatelstva. Pořadatelem konference je Výzkumné centrum RECETOX Masarykovy univerzity v Brně.

Konference se bude zabývat situací v jednotlivých zemích, způsoby hospodaření s odpady, technologiemi pro likvidaci nespotřebovaných pesticidů i problematikou čištění kontaminovaných míst. Nemalá pozornost bude věnována problematice monitoringu těchto látek v životním prostředí.

Konference se koná ve spolupráci s International HCH and Pesticides Association a Zdravotním ústavem v Ostravě pod záštitou ministra životního prostředí ČR pana Ladislava Mika, hejtmana Jihomoravského kraje pana Michala Haška, primátora města Brna pana Romana Onderky a rektora Masarykovy univerzity, prof. Petra Fialy. Konference je jednou z aktivit centra RECETOX, jež je oficiálním Regionálním POPs centrem Stockholmské úmluvy pro region střední a východní Evropy.

Konference se zúčastní na 150 expertů především z Evropy a Střední Asie, ale také z Brazílie, Japonska a dalších zemí. Na úvod bude otevřena výstava týkající se problematiky nespotřebovaných zásob pesticidů, která byla prezentována v Evropském parlamentu, a také uvedeno video dánského novináře „Kontaminovaná budoucnost“. Za přítomnosti bývalých i současných členů Evropského parlamentu bude představena kniha zástupců spolupořadatelské mezinárodní asociace IPHA, která označuje problémy nespotřebovaných pesticidů jako tikající časovanou bombu – toto významné společenské riziko není doposud dostatečně efektivně řešeno.

 „V této souvislosti budeme prezentovat výsledky unikátního monitorovacího systému MONET vyvinutého centrem RECETOX pro sledování pesticidů a dalších tzv. perzistentních organických polutantů ve volném ovzduší. Tato měření realizujeme ve všech zemích střední, jižní a východní Evropy, Střední Asie a v současné době také ve většině zemí západní Evropy,“ uvádí prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc., ředitel centra RECETOX.

Vysvětlující informace:

Pesticidy se používaly a dosud používají jako prostředky na hubení hmyzu přenášejícího infekční choroby – především malárie (tzv. insekticidy). Přes významné mezinárodní aktivity, jako je Stockholmská úmluva, použití velkého množství těchto látek stále neklesá, a to především v regionech Afriky a Latinské Ameriky. V našich podmínkách se používaly na hubení vší a dalších druhů obtížného hmyzu.

Tato problematika je u nás i v regionech střední, jižní a východní Evropy a Střední Asie stále aktuální vzhledem k velkému množství, které zde bylo vyrobeno. Tyto látky představují významné riziko pro zdraví lidí i ostatních organismů, kumulují se v mateřském mléce, ovlivňují hormonální rovnováhu, snižují obranyschopnost organismu atd.

Dalším problémem je značné množství nespotřebovaných a nezlikvidovaných zásob a řada vysoce kontaminovaných míst, jež jsou problémovým dědictvím minulosti. Takovými místy jsou bývalé výrobní závody na pesticidy a jejich směsi, v ČR jde např. o areál Spolany Neratovice, nebo lokality, kde se tyto látky skladovaly a stále skladují. Celosvětový odhad nespotřebovaných zásob a odpadů se pohybuje v milionech tun. Současně prováděná inventura oblastí kontaminovaných těmito pesticidy a dalšími tzv. perzistentními organickými polutanty, jako jsou například i v bývalém Československu vyráběné a používané polychlorované bifenyly, uvádí v ČR více než 800 lokalit. Jejich vyčištění je předmětem v současné době připravované velké vládní zakázky v hodnotě desítek miliard korun.

RECETOX, Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii, je od roku 2007 samostatným ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Existuje pod anglickou zkratkou RECETOX (Research Centre for Environmental Chemistry and Ecotoxicology). Zabývá se problematikou znečištění životního prostředí toxickými látkami, jejich výskytu a vlivu na životní prostředí, a studiem jejich účinků na člověka i na ostatní živé organismy v ekosystému.

RECETOX je od května t. r. oficiálně jmenováno Regionálním POPs centrem pro státy střední a východní Evropy a Střední Asie. V rámci Stockholmské úmluvy se tak stalo oficiálním zástupcem 28 států v otázkách perzistentních organických populantů (POPs). Působí jako vědecký a technický most mezi zeměmi východní a západní Evropy.

POPs neboli perzistentní organické polutanty jsou chemické látky, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí, např. v sedimentech nebo půdách. Jsou velmi špatně rozpustné ve vodě a naopak dobře rozpustné v tucích, proto se silně kumulují i v živých organismech, především v jejich tukových tkáních. U lidí jsou nejvíce znatelné v mateřském mléce. V České republice se jejich vyšší obsah objevuje v mateřském mléce u generace mladých žen kolem 25 až 30 let. Výskytu a vlivu těchto látek na člověka se RECETOX intenzivně věnuje od roku 1988.

MONET je národní monitorovací síť pro stanovení polutantů ve volném ovzduší metodou tzv. pasivního vzorkování. V současné době je tento způsob zvolen oficiálním nástrojem celosvětového monitoringu a RECETOX je při jeho využívání strategickým partnerem i v dalších regionech. Na základě pasivního vzorkování byl tento relativně jednoduchý nástroj použit ve všech 22 zemích střední a východní Evropy, ve dvou zemích Střední Asie, na Fidži i v 16 zemích Afriky.

Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech je globální environmentální smlouvou, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs). Úmluva byla sjednána v květnu 2001, Česká republika ji ratifikovala v roce 2004.

Zdroj: tisková zpráva