Vyléčit barvoslepost už není hudbou budoucnosti

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 22. říjen 2009

Napsal Vlasta Stancová

Porucha barevného vidění se označuje jako barvoslepost neboli daltonismus. Barvoslepost na všechny barvy se vyskytuje jen zřídka. Mnohem běžněji se můžeme setkat s neschopností rozlišit červenou a zelenou barvu, popřípadě vzácněji žlutou a modrou.

Samičky mají navrch

Zatímco většina samiček malých opiček kotulů veverkovitých vidí svět barevně, což jim pomáhá hlavně při hledání potravy, samci tuto výhodu nemají. Jsou od přírody barvoslepí, nedokážou rozlišit červenou a zelenou barvu. Chybí jim gen umístěný na druhém chromozomu X, místo něhož mají samci chromozom Y. Normální vidění samců kotulů je téměř stejné s červenozelenou barvoslepostí u lidí. Opičky jsou proto perfektní objekt pro výzkum této nemoci.

Červenozelená barvoslepost

Vnímání barev zajišťují světločivé buňky čípky. V lidském oku existují tři druhy. Čípky vnímající červenou, zelenou a modrou barvu zajišťují vnímání všech barev. Normální vidění je tedy trichromatické. Červenozelená barvoslepost je geneticky podmíněná a postihuje kolem pěti procent mužů a mnohem menší procento žen. Postižení postrádají protein citlivý buď na vlnové délky červeného nebo zeleného světla. Nedokážou rozeznat například červený nápis na zeleném pozadí. Pouhé dva typy čípků zajišťují jen omezené vnímání barev.

Povedený pokus

Vědcům z University of Washington v Seattlu se genovou terapií podařilo přeměnit vizuální systém dvou dospělých kotulů. Časopis Nature informuje, že opičky Dalton a Sam získaly schopnost barevného vidění poté, co jim byl injekčně do sítnice oka vpraven gen pro bílkovinu opsin, která je součástí fotoreceptoru, který samečkům opiček chybí.

Gen vědci umístili do neškodného viru, často používaného při genové terapii. Ten pronikl do buněk sítnice a vložil do nich chybějící genetickou informaci. Po dvaceti týdnech začaly opičky reagovat na červenou a zelenou barvu. Vědce překvapilo, jak snadno se opičky naučily nové senzorické informace používat.

Samci vidí rudě

Vědci ověřili účinek zákroku velmi jednoduchým testem. Promítali opicím obrázky barevných útvarů na pozadí odlišné barvy a opice se dotýkaly obrazovky, když uviděly barevně odlišný tvar. Podobným testem se také zjišťuje barvoslepost u lidí. Vědci zjistili, že zvířecí vidění se po zákroku dramaticky změnilo. Vyléčené opice nebyly stoprocentní v rozpoznávání sledovaných objektů, jako jiné druhy opic s normálním barevným viděním, nicméně výsledky byly těsné.


Od pokusu uběhly už dva roky a samci si stále udrželi schopnost barevného vidění. Nebyly prokázány žádné nebezpečné vedlejší účinky terapie, jako například imunitní reakce na cizí protein. Vědci pokračují v pokusech s dalšími čtyřmi opičkami, doposud bez žádných známek komplikací.

Výzkum svědčí o tom, že vizuální systém je mnohem více flexibilní, než se doposud myslelo. Vědci věří, že obdobných skvělých výsledků dosáhnou také u lidí postižených barvoslepostí a jinými poruchami vidění, a rozšíří tak skupinu nemocí, které mohou být léčeny genovou terapií.

Zdroje:

• Color-Blind Monkeys Get Full Color Vision. Technologyreview [on-line] <http://www.technologyreview.com>
  
• Barvoslepost. Wikipedia [on-line] <http://cs.wikipedia.org>