Tuberkulóza už nebude zabíjet

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 26. říjen 2009

Napsal Anna Průchová

Tuberkulózou (TBC) je nakažena jedna třetina lidstva a každý rok na ni umírá několik milionů lidí. V Evropě jsme tuto nemoc považovali téměř za vymýcenou, přesto se s ní setkáváme dále a v posledních letech dokonce stále častěji. Léčba je složitá a zdlouhavá, stejně jako diagnostika celé nemoci. Podávané léky způsobují řadu nepříjemných nežádoucích účinků a nemocní je musí užívat nezřídka několik měsíců i let. Jedním z hlavních faktorů, které stojí v cestě účinné léčbě, je schopnost mykobakterií – původců TBC – přežívat v lidských buňkách.

Skryté v buňkách lidského těla

Když se mykobakteria dostanou do těla, specializované buňky imunitního systému je pohltí. Zcela zlikvidovat je však nedokážou a bakterie tak zůstávají v lidském těle a při vhodné příležitosti mohou způsobit aktivní formu nemoci. Nevýhodou současných na trhu dostupných léků je fakt, že působí pouze na bakterie v aktivní fázi. Mykobakteria dřímající skrytá uvnitř buněk jsou proto běžnými antibiotiky téměř nepostižitelná.


Vědci z Weill Cornell Medical College nyní našli látku, která dokáže spící mykobakteria zlikvidovat tím, že nezvratně zablokuje funkci jedné z nezbytných částí bakteriálního těla. Tzv. proteasomy v bakterii vyhledávají a likvidují poškozené bílkoviny a umožňují mykobakteriím přežívat v lidském těle. Právě do proteasomů vkládají vědci své naděje. Látka blokující funkci proteasomů by mohla dát základ zcela nové skupině antituberkulotik.

Osudová podoba

Že by proteasomy mohly být zajímavým cílem účinku nových léků, se vědělo již dlouhou dobu. Hlavní překážkou ve vývoji léků však byla podobnost bakteriálních a lidských proteasomů. Hrozilo nebezpečí, že by léky blokující funkci proteasomů mohly poškodit i lidské buňky. Vědci sice postupem času vyvinuli látky, které inhibují bakteriální proteasomy ve větší míře než lidské, ke klinickému použití to však stále nestačilo.

Až konečně výzkumníci z Weill Cornell Medical College identifikovali látku, která sice má určitý účinek na lidské buňky, na bakterie však působí mnohokrát více. Ukázalo se, že látka blokuje funkce proteasomů hned na několika úrovních a působí téměř výhradně na mykobakteria. Inhibice proteasomů je nezvratná a účinek léku na bakterie je přibližně tisíckrát vyšší než účinek na lidské buňky. Léčba by tedy lidský organismus neměla ohrozit. Objev byl publikován v časopise Nature.

Látka by mohla dát základ celé nové skupině léků proti TBC. „Studie představuje posun v dosavadním chápání antituberkulotik,“ říká vedoucí výzkumného týmu profesor Lin. Až dosud se vědecká obec soustředila na vývoj léků, které likvidovaly pouze aktivní bakterie. Nový lék inhibující bakteriální proteasomy by byl první látkou působící i na mykobakteria v klidové fázi.  „Věříme, že nám objev pomůže vyvinout nové účinné léky,“ říká Carl Nathan, jeden z autorů studie. „Antituberkulotik, která dokážou zničit mykobakteria v tomto odolném stadiu, je málo. Na principu, který jsme ve své studii představili, nepracuje dokonce žádné z nich,“ vysvětluje Carl Nathan.

Na výzkumu spolupracovali vědci z Weill Cornell Medical College a z Rockefellerovy univerzity. Studie je k dispozici on-line na stránkách časopisu Nature.

Zdroj: Researchers discover new antituberculosis compounds. Physorg.com : Science - Physics - Tech - Nano - News [on-line]. <http://www.physorg.com/> a <http://www.physorg.com/>