Když infarkt myokardu, tak jedině v České republice!

Podrobnosti
Vytvořeno 14. prosinec 2009
Napsal Anna Průchová
Česká republika se dlouhodobě drží na špičce v počtu kardiovaskulárních chorob. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je u nás riziko úmrtí v důsledku kardiovaskulární choroby dokonce dvakrát vyšší než v západní Evropě. Na  druhou stranu se však Česká republika může pochlubit i příjemnějším prvenstvím: v léčbě infarktu myokardu patří mezi nejlepší země na světě.

Jak infarkt vzniká

Srdce je zásobováno krví z koronárních tepen. Když se tepna nebo některá z jejich větví ucpe nebo extrémně zúží, nemá srdeční svalovina (myokard) dostatek kyslíku a její buňky postupně odumírají. Tím vzniká infarkt myokardu (IM). V 95 procentech případů je příčinou infarktu ateroskleróza, při které se do stěny cév ukládá cholesterol a další tukové látky. Na takto poškozené cévní stěně se pak snadno tvoří krevní sraženina, která cévu ucpává.

Postupný vznik aterosklerózy. Vlevo je zdravá céva s hladkou stěnou, vpravo cévu uzavírá mohutný plát z cholesterolu a dalších látek.
Zdroj: http://drberlanga.com/

Po uzávěru koronární tepny buňky myokardu ještě po určitou dob přežívají. Přibližně po 20 minutách bez kyslíku začnou odumírat první z nich. Rozsáhlý infarkt postihující celou tloušťku srdečního svalu vznikne po 4 až 12 hodinách. Při léčbě IM se proto doslova hraje o čas. Čím dříve se podaří obnovit průtok uzavřenou cévou, tím menší je výsledný rozsah poškození srdce.

Proč neotálet

Za největší prodlevu mezi vznikem infarktu a začátkem léčby bývají v drtivé většině zodpovědni sami pacienti, když dlouho otálí s přivoláním lékaře. Doba od začátku potíží do okamžiku, kdy nemocný zavolá na pomoc lékaře, by měla trvat maximálně hodinu, ve skutečnosti se ovšem v České republice pohybuje okolo 3 až 5 hodin. Velké riziko spočívá především v závažných poruchách srdečního rytmu, které mimo nemocnici zabíjejí, v nemocnici je však lze většinou bez problémů zvládnout.

Rozsáhlé mezinárodní studie v uplynulých letech ukázaly, že rozhodující pro přežití pacienta s IM je doba, za kterou se dostane do nemocnice. Zatímco úmrtnost v období před příjezdem do nemocnice se za posledních třicet let změnila jen nepatrně, úmrtnost za hospitalizace díky pokrokům v medicíně dramaticky poklesla. Před érou koronárních jednotek činila přibližně 30 %, na začátku 80. let minulého století kolem 20 % a v současné době  se drží na zhruba 3 až 5 % .

ČR na špičce v léčbě infarktu

Sousloví primární perkutánní koronární intervence zní jako zaklínadlo nebo ošklivá nemoc, skrývá se pod ním však zatím nejúspěšnější metoda léčby IM. Právě ona se zasloužila o tak výrazné snížení úmrtnosti na infarkt v posledních letech. Její princip spočívá v okamžitém zprůchodnění ucpané tepny pomocí drobného balónku, který se zavede do místa uzávěru a nafouknutím rozšíří zúženou cévu. Česká kardiologie prodělala v posledních desetiletích pozoruhodný vývoj a z jednoho z posledních míst v Evropě se dostala na špičku v počtu PCI a v úspěšnosti léčby IM. Síť pracovišť, kde se PCI provádí, je v ČR je jedna z nejlepších na světě.

Zásadní je také úzká spolupráce rychlé lékařské pomoci, spádových nemocnic a specializovaných kardiocenter. Osvědčují se i vrtulníky Letecké záchranné služby. Rychlá záchranná služba by podle nejnovějších doporučení vydávaných Českou kardiologickou společností měla být dostupná tak, aby mohla přijet k nemocnému do 15 minut od zavolání. To se velmi dobře daří plnit, pouze v zapadlejších oblastech může být dojezdnost delší. V kombinaci s pokročilými léky a PCI tak lze zachránit téměř 95 % všech nemocných.

Zdroje:

Facebook komentáře

Share on Myspace