Podrobnosti: Vytvořeno 06. červenec 2007; Napsal Redakce

SOLIDNÍ ŠANCE JIŽNÍ MORAVY
Jak přesně bude EIT vypadat, zatím není jasné. Spíše než jedna nová "kamenná budova" ale vznikne síť asi deseti elitních vědeckých pracovišť s centrem, které bude jejich aktivity koordinovat. Definitivně rozhodnuto dosud nebylo ani o místě, kde by měl ústav či jeho části sídlit. Šanci stát se centrem vědy a výzkumu EU má i Česká republika. Jedním z horkých favoritů je totiž jihomoravské Brno.

"Je pravda, že v souvislosti se vznikem Evropského technologického institutu se hovoří o Brně," připustil tiskový mluvčí Masarykovy univerzity (MU) Václav Štětka. "MU by však byla pouze jakýmsi partnerem, EIT by byl samostatným celkem, zřejmě i se samostatnou budovou." Pro Brno podle Štětky mluví například to, že tu vznikne nový moderní univerzitní kampus a mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) ve spolupráci s americkou klinikou Mayo.

KONKURENTI ČESKA
Česko však není jedinou zemí, která se o prestižní projekt zajímá. Brnu konkurují například německý Mnichov, francouzská Paříž či Štrasburk. Svým zájmem se netají ani Poláci a Maďaři. "Pokud by centrum EIT nebo některé z jeho inovačních středisek bylo u nás, sídlilo by v prostorách Budapešťské univerzity technologie a ekonomiky," uvedl v rozhovoru pro deník Vilaggazdasag maďarský ministr pro evropské záležitosti Etele Barath.

Mezi evropskou vzdělávací elitu by se rádi zařadili také sousední Rakušané. Rektor univerzity ve Vídni a prezident Evropské univerzitní asociace Georg Winckler jim ale moc šancí nedává. "Pro rakouské univerzity bude za současné finanční situace těžké utkat se třeba s Českem, které hodlá masivně investovat do nového střediska klinického výzkumu v Brně," pochválil Čechy počátkem února před novináři v Bruselu.

FAKTA O EVROPSKÉM TECHNOLOGICKÉM INSTITUTU (EIT)

Z členských zemí pětadvacítky mají k Barrosovu projektu výhrady Britové, Nizozemci a Švédové. O tom, zda ze svých pozic ustoupí a EIT nakonec schválí, se definitivně rozhodne na březnovém summitu EU.

• EIT začne fungovat v akademickém roce 2009/2010.
• K dispozici bude mít rozpočet ve výši 1,5 miliardy eur, později 2 miliardy eur.
• Financovat se bude z rozpočtu EU a členských zemí. Na jeho provoz má přispívat i soukromý sektor.
• Jeho vědecká centra budou sídlit v několika evropských městech. Ve hře je například Mnichov, Paříž, Budapešť, Vídeň, ale i Brno.

Z UNIVERZITY DO BYZNYSU
Evropská komise si od nové univerzity slibuje, že zastaví "odliv mozků" z Evropy do USA. Renomovanému MITu by se měla podobat hlavně v tom, že propojí akademickou sféru s byznysem.

"Evropský výzkum je z velké části prvotřídní," tvrdí bruselští experti v odůvodnění, které má Aktuálně.cz k dispozici. "Až na výjimky jsou ale zdejší výzkumníci, na rozdíl od našich soupeřů, méně efektivní v tom, jak z výsledků své práce vytvořit komerčně úspěšné produkty."
Zatímco počet patentů, které přihlásily firmy z USA, od roku 1992 neustále roste, firmy z Evropy jich registrují čím dál tím míň. Evropanům navíc začínají konkurovat i Číňané nebo Indové. Jen v Číně ukončí studium exaktních věd každoročně více lidí, než v celé Evropské unii dohromady.

KRITICI "EVROPSKÉHO MITU"
Zástupci světového byznysu, třeba šéf Microsoftu Bill Gates, proto nápad s "evropským MITem" vítají. Proti jsou naopak některé přední evropské univerzity v čele s britskou univerzitou v Oxfordu. Bojí se, že je nový projekt EU připraví o peníze, které by jinak připadly jim.

"Nová, skutečně konkurenceschopná instituce se nedá vytvořit nějakým rozhodnutím shora," argumentuje například předseda Ligy evropských výzkumných univerzit, rektor univerzity v Helsinkách Kari Raivio. "Vytvoření takové instituce si žádá nejméně dvě desetiletí vývoje a investic, na které Evropská unie nemá."

Zdroj: Aktuálně.cz, redakčně upraveno a zkráceno

Nová elitní univerzita EU? Šanci má Brno

Facebook komentáře