Rektoři českých vysokých škol o spolupráci s průmyslem

Kulatého stolu týdeníku Ekonom se zúčastnili rektoři prof. Richard Hindls z VŠE, prof. Vlastimil Růžička z VŠCHT a prof. Václav Havlíček z ČVUT. Z diskuse vybíráme...

Na podnikové straně má o výzkum zájem nepatrná část podniků, zatímco převážná většina řeší jen krátkodobé problémy extenzivního rozvoje. Jinak k tomu přistoupili v Irsku. Před nějakými třiceti lety řekli, že vysoké školství je prioritou, uzpůsobili tomu i daňový systém, vymysleli si i systém daňových asignací a dělali všechno pro reálnou změnu. U nás to zatím zůstává v těch provoláních a nic pod tím není. Pokud chce v Jižní Koreji někdo přispět na výzkum nebo školství, může si odečíst z daní až 25%. Tam se firmám vyplatí věnovat se vysokému školství. Např. univerzita v korejském Soulu má přes dvacet fakult a tři z nich jsou kompletně pořízeny za soukromé peníze, včetně veškerého vybavení.

Potřebujeme diferenciaci vysokých škol a koncentraci výzkumných kapacit. A potřebujeme také zvýhodnění průmyslu, který podporuje vysoké školy, např. formou daňových asignací. V tom je naprostá shoda. U nás je daňová situace natolik absurdní, že když podnik dělá výzkum sám, jsou to daňově uznatelné náklady. Pokud si to však objedná u vysoké školy, zaplatí plnou cenu. V tezích reforem, které teď byly představeny, o tom však nebylo ani slovo.

Vysoké školy trvají někdy až příliš rigidně na svých pravidlech, takže se stane, že šéfkonstruktér, který jednoznačně prokáže v průmyslu tvůrčí invenci, neuspěje při získání profesury jen prot, že neměl články v prestižních časopisech. V zákoně je pouze podmínka, že uchazeč musí prokázat svoji vědeckou kvalifikaci. Jenže realizace se velmi často nepovažuje za vědu.

Bohužel tu však zatím chybí sebemenší pokus univerzity hodnotit a třídit. Rozdělit je do tří skupin, na univerzity výzkumné, na vysoké školy univerzitní a školy neuniverzitní, které budou mít pouze bakalářské programy.

Vysokou školu dnes nejde řídit jako firmu. Systém kompetencí a vzájemných závislostí je nastaven tak, že to ani při plném respektování akademických svobod a práv neumožňuje. To je chyba, základní přístupy by měly být stejné.

Zdroj: VIP park

Facebook komentáře

Share on Myspace