FONOGRAFICKÝ VÁLEČEK
Prvním přístrojem na záznam zvuku se stal fonograf Thomase Alvy Edisona. Úspěšné pokusy s mluvící skříňkou vybavenou staniolovým válečkem pro záznam zvuku provedl Edison na podzim 1877 a patent dostal v únoru 1888. Edison pro svůj vynález původně viděl využití hlavně v kancelářích nebo při výuce jazyků, hlavním obsahem parafínových válečků se však postupně stala hudba.
Záběr přitom sahal od šlágrů až po operu; například roku 1902 nahrál svůj hlas Enrico Caruso. Omezením byla kapacita válečku, která umožnila zachytit jen pár desítek vteřin. Legendou se stala první věta, kterou Edison použil při zkoušení fonografu. Byla jí dětská říkanka "Mařenka měla jehňátko, jehož vlna byla bílá jako sníh."
GRAMOFONOVÁ DESKA
Kulatá deska definitivně nahradila fonografický váleček začátkem 20. let minulého století, ale zpočátku se potýkala s podobnými problémy jako fonograf. Nenabízela totiž o mnoho delší záznam, maximálně to bylo pět minut pro každou stranu. Pokusy o vytvoření dlouhohrající desky se objevily počátkem minulého století, ale primitivní materiály neumožňovaly dostatečné zmenšení drážek a přenosky.
Až Peter Carl Goldmark objevil vhodný materiál (vinyl) a v červnu 1948 představil ve spolupráci s nahrávací společností Columbia Records první "elpíčko", které již nabídlo kolem 45 minut záznamu. Na prvních LP se objevily nahrávky Filadelfského symfonického orchestru a Newyorské filharmonie. Sláva desek začala pohasínat příchodem cédéček v 80. letech, přesto jsou stále oblíbeným nosičem hlavně pro sběratele a hudební "fajnšmekry". Samotný gramofon vynalezl deset let po fonografu Němec Emil Berliner.
MAGNETOFONOVÁ PÁSKA
Magnetovou pásku jako první vytvořil v roce 1926 Němec Fritz Pfleumer, který navázal na dílo dánského elektrotechnika Valdemara Poulsena. Ten přišel na konci 19. století na způsob magnetického záznamu zvuku. Na začátku 50. let se magnetofon po boku gramofonu začal stávat běžným vybavením domácnosti a lidem dal oproti svým předchůdcům jednu podstatnou výhodu, a to možnost nahrávání vlastních záznamů.
Měl však také jednu vadu - pásky se často zamotávaly a výrobci se tedy snažili přijít na něco, co by manipulaci s magnetofonem usnadnilo. Nakonec se prosadila magnetofonová kazeta, kterou roku 1963 představila firma Philips. Sláva magnetofonové kazety pohasla s postupným zlevňováním přehrávačů CD a nástupem vypalovacích mechanik.
CD
Na vývoji kompaktního disku pracovali odborníci společností Philips a Sony od roku 1979, první CD bylo vyrobeno před 25 lety, 17. srpna 1982. Od zahájení výroby se podle odhadů společnosti Philips ve světě prodalo přes 200 miliard cédéček. První hudební CD s nahrávkou alba "The Visitors" skupiny ABBA spatřilo světlo světa v továrně německého Polygramu, který v 80. letech minulého století vlastnila společnost Philips.
První kompaktní disk a přehrávač CD byly zákazníkům představeny nejprve v listopadu 1982 v Japonsku, uvedení v USA a na evropských trzích se uskutečnilo v březnu 1983.
CD se stalo katalyzátorem dalších inovací v digitální zábavě, vydláždilo cestu k nástupu DVD a současné technologie blue-ray. V současné době nemá tento nosič konkurenci, sílí ale fenomén stahování hudby z internetu, a stále populárnějším je také formát MP3, který umí několikanásobně zmenšit velikost hudebního souboru. Pro hudební znalce je však kvalita poslechu z klasických desek či CD dosud nepřekonatelná.
Zdroj: Zprávy ČTK, redakčně upraveno a zkráceno
Facebook komentáře