Mohou ftaláty změnit vývoj mužského mozku?

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 13. leden 2010

Napsal Vlasta Stancová

Ftaláty jsou všudypřítomné kontaminanty životního prostředí. Používají se při výrobě měkčených plastických hmot, a to především PVC. Zajišťují jeho flexibilitu a pružnost. Nejsou však v polymeru pevně vázány, a proto se z plastového materiálu snadno uvolňují do prostředí a látek, se kterými je plastový materiál v kontaktu. Zdá se, že hlavním zdrojem dvou nejběžnějších ftalátů di-2-ethylhexylftalátu (DEHP) a dibutylftalátu (DBP) jsou potraviny.

Ftaláty všude kolem nás

Jak se ftaláty dostávají do potravního řetězce? Z PVC materiálů používaných při zpracování, balení, skladování či ohřevu potravin. Dalším zdrojem je kontaminované životní prostředí, ať už jde o vodu, půdu či vzduch. V neposlední řadě jsou ftaláty obsaženy i v surovinách použitých k výrobě potravin.

Ftaláty můžeme nalézt téměř kdekoliv a v čemkoliv. Ve vybavení budov a aut, v plastových potrubích, podlahových materiálech, střešních krytinách, vinylovém obložení stěn, čalounění, kobercích, opláštění kabelů, potřebách pro domácnost, gumových rukavicích, taškách, obalech, oblečení, obuvi, imitacích kůže, barvách a lacích. V kosmetických přípravcích fungují jako rozpouštědla a ustalovače parfémů, v krémech zase jako přípravky pro zvláčnění pokožky, dále jako plastifikátory v lacích na nehty či sprejích na vlasy.

V posledních letech je velmi diskutovaná přítomnost ftalátů ve vacích k uchovávání krve, trubičkách a dalších zařízeních a vybavení v nemocnicích. Ftaláty se do našeho organismu dostávají po požití, vdechnutím nebo přestupem přes kůži, posledně jmenovaná cesta přestupu je nejméně významná.

Narušují reprodukci mužů

Nejvíce jsou působení ftalátů vystaveny děti a společně s nemocnými lidmi tvoří rizikovou skupinu populace, která je k jejich působení nejvíce náchylná. Chronický příjem neboli dlouhodobý příjem nízkých dávek těchto látek vyvolává řadu zdravotních poruch. Narušuje hormonální rovnováhu v organismu, vývoj a reprodukci u mužů. Ftaláty jsou spojovány se sníženou tvorbou testosteronu u dětí i dospělých.

Prenatální vývoj mozku

Vědci z University of Rochester Medical Center se rozhodli zjistit, zda může vystavení těhotné ženy ftalátům ovlivnit vývoj mozku jejího dítěte. Pilotní studie, jejíž výsledky jsou uveřejněny v časopise International Journal of Andrology, sledovala, jak ftaláty ovlivňují hrací zvyklosti a chování chlapců předškolního věku. Studie se zúčastnilo 145 dětí, u jejichž matek byla v těhotenství sledována hladina dvou běžných ftalátů DEHP a DBP v moči.

Vedoucí výzkumu, profesorka porodnictví a gynekologie Shanna H. Swanová předpokládala, že ftaláty mohou snižovat produkci testosteronu plodu někdy mezi 8. a 24. týdnem těhotenství, a ovlivňovat tak vývoj mozku. Zjistila, že vyšší koncentrace metabolitů DEHP a DBP v moči matek kolem 28. týdne těhotenství měla vliv na chování při hraní posléze narozených chlapců. Naopak u dívek vystavených působení ftalátů v mateřském lůně vědci žádné rozdíly ve hracích zvyklostech nezaznamenali. U žádných dalších metabolitů ftalátů souvislost se změnou chování při hraní nenalezli.

Profesorka Swanová použila standardní dotazníky Preschool Activities Inventory (PSAI), s jejichž pomocí zjišťovala, jakým hrám a hračkám dávají děti ve věku 3 a půl až 6 a půl roku přednost. Dotazník byl koncipován tak, aby rozlišil odlišnosti u dětí obou pohlaví i mezi chlapci a děvčaty navzájem. Dotazník nezapomínal vyšetřit ani dostupnost hraček v domácnosti a také se dotazoval na názory rodičů na hru jejich potomků, co si myslí, když si chlapec hraje s hračkou, kterou spíše vyhledávají dívky, apod.

Vědci zjistili, že chlapci matek, které měly v těhotenství vyšší koncentrace DEHP a DBP metabolitů v moči, preferovali hry méně divoké, nehráli hry s inscenovanými válkami a při výběru hraček nevolili ty typicky chlapecké, jako jsou nákladní autíčka.

Ftaláty v hračkách

V dnešní době je v EU zakázán prodej hraček a výrobků určených pro děti, které obsahují více než 0,1 % hmotnosti obsahu některého z šesti nejrizikovějších ftalátů, mezi něž se řadí i DEHP a DBP.

Zdroj: SWAN, H. Shanna. Pilot Study Relates Phthalate Exposure to Less-Masculine Play by Boys. University of Rochester Medical Center [on-line] <http://www.urmc.rochester.edu/>