Proč je třeba podporovat vědu už na střední škole?

Podrobnosti
Vytvořeno 01. únor 2010
Napsal Hana Tesařová
Nadšení pro věc a schopnost zformulovat myšlenky mají středoškolští žáci v mnoha případech už natolik rozvinuté, že u nich lze mluvit o určitém vědeckém bádání. Ovšem, jak každý vědec ví, ani sebevětší nadšení, systematické studium a skvělá formulace myšlenek dnes neuspějí bez komercializace a umění prodat výsledky svého výzkumu. Pro podporu nadaných studentů se proto v celé řadě zemí organizují regionální a národní kola soutěží podporující tvůrčí jednání mladých vědců a motivující je k vítězství v mezinárodních kláních.

Firmy, které stále častěji hledají nové talenty pro svůj tvůrčí tým v řadách středoškolsky nebo vysokoškolsky nadaných studentů, toho využívají a poohlížejí se po budoucích vědcích a výzkumnících na různých úrovních vědeckých soutěží a vypisují pro ně stipendia.

Intel ISEF

Příkladem toho může být společnost INTEL, světový leader v oblasti výroby a vývoje polovodičů, technologií a produktů, jejímž cílem je soustavně zlepšovat pracovní prostředí a životy lidí. Vkládá proto obrovské peníze do soutěže Intel ISEF (International Science and Engineering Fair), největší mezinárodní středoškolské vědecké soutěže. Každoročně se jí účastní přes 1 500 žákyň a žáků z více než 50 zemí světa, aby představili výsledky svého zkoumání.

„Skutečným cílem Intel ISEF je vyzdvihnout a podpořit mladou generaci,“ říká Craig Barrett, předseda představenstva společnosti Intel. Projekty finalistů se pouštějí do nejožehavějších problémů lidstva. Dotýkají se například klimatických změn, léčby rakoviny, alternativních paliv či hladomoru.

V loňském roce se finálové kolo mezinárodní přehlídky nejlepších mladých hlav světa konalo v nevadském Renu, kde se nachází i mimořádně úspěšná univerzita s počtem nadaných studentů. Američané své mladé mozky nejen podporují, ale cíleně pro ně vytvářejí i konkurenční prostředí. Mladí vědci však také musejí mít příležitost své projekty porovnat a vyměnit si zkušenosti – proto vznikají projekty jako Intel ISEF.

Nejlepší práce vybírala vysoce kvalifikovaná porota, která čítala okolo 900 členů, včetně výzkumných pracovníků společnosti Intel a několika nositelů Nobelovy ceny. Každý projekt byl ohodnocen pomocí stobodové škály (posuzovala se mimo jiné kreativita, hloubka vědeckého myšlení, důkladnost, jasnost atd.) Každý autor či autorský tým měl pak 15 minut na představení svého projektu porotcům.

Pro snadnější hodnocení rozdělili organizátoři projekty do 17 kategorií, které sahají od disciplín výsostně teoretických (matematika) až po nejpraktičtější (např. aplikovaná mechanika). Kromě hlavních oficiálních cen se rozdala i řada menších, věnovaných nejrůznějšími soukromými společnostmi a organizacemi, které soutěž podporovaly a spoluorganizovaly.

Čeští studenti v Nevadě

Česká republika představila v loňském roce v Renu 6 týmů. Tak velký počet zástupců neměly v soutěži ani technologické velmoci jako Německo, Izrael či Jižní Korea. Naše týmy si odvezly ne jednu, ale hned několik významných ocenění. Týden náročné obhajoby projektu EiMSARobot, samozřejmě v angličtině, přinesl studentům z litomyšlského Gymnázia Aloise Jiráska – jmenovitě Janu Královi, Marku Votroubekovi a Petru Bubeníčkovi – 1. místo ve své kategorii (Inženýring: Elektronika a mechanika).

Čtvrtou hlavní cenu v  kategorii Electrical and Mechanical Engineering získal v konkurenci 81 individuálních projektů Jan Nezval ze Střední odborné školy průmyslové v Prostějově za projekt Univerzální ohýbačka háčků.

Na porotu také zapůsobily projekty Smart Framework pro Web2.0 Vojtěcha Víta a Štěpána Šindeláře z Gymnázia Arabská v Praze a projekt zaměřený na rozklad antibiotik v odpadních vodách při působení UV záření Jana Justra z Gymnázia v Brně-Řečkovicích. Oba tyto projekty obdržely speciální ocenění od Lemelsonovy nadace za kreativitu, technologickou inovaci a komerční naději. Kompletní seznam finalistů Intel ISEF roku 2009.

Projekt od plenek až do Rena

Jak se dostat na nejprestižnější mezinárodní vědeckou soutěž? V první řadě musí mít student střední školy druhého až čtvrtého ročníku projekt, který přihlásí do regionálních soutěží, následně postoupí do národních kol soutěží Středoškolské odborné činnosti (SOČ) nebo Asociace pro mládež, vědu a techniku (AMAVET).

Soutěž SOČ je soutěží talentovaných středoškoláků v řešení odborných problémů v 18 vědních oborech. Soutěž probíhá zpravidla ve třech kolech formou soutěžních přehlídek, kde soutěžící své práce obhajují. Nejúspěšnější řešitelé jsou často vybíráni k účasti na obdobných mezinárodních soutěžích. Cílem soutěže vyhlašované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a garantované Národním institutem dětí a mládeže MŠMT je vést talentované žáky k samostatnému a tvořivému přístupu při řešení odborných problémů.

Soutěž AMAVET letos slaví 15 let činnosti. Kromě klání mladých vědců organizují Centra pro děti a mládež (nyní je jich v České republice 14) zimní a letní vědecké campy a řadu exkurzí do zahraničí. Účast na mezinárodních soutěžích je tedy pro AMAVET spíše vrcholkem ledovce rozsáhlé práce s mládeží.

Úspěch vyslaného týmu projektu EiMSARobot  je brán za největší a asi nejdůležitější úspěch asociace. Prokázala, že i čeští studenti mohou uspět na tak významné mezinárodní akci, navíc zcela bez podpory státu. S asociací AMAVET spolupracuje úspěšně Akademie věd. Její předsedové přebírají už šestým rokem nad národním finále soutěže v Česku záštitu.

Více o vzdělávacím programu Intel's Education Initiative. Videozáznamy zde.

Zdroje:

Facebook komentáře

Share on Myspace