- Podrobnosti
-
Vytvořeno 21. listopad 2007
-
Napsal Redakce
Týká se
všech regionů České republiky v letech 2001 až 2005 s výjimkou Prahy.
Nejhorší ekonomické prostředí najdete na
Vysočině a v krajích
Zlínském a Pardubickém. Pro
hodnocení postavení jednotlivých krajů a správních obvodů v
ekonomické oblasti posuzovali statistici hlavně intenzitu
podnikatelské aktivity, daňové příjmy obcí na obyvatele, produktivitu práce v průmyslu i ukazatele z oblasti zaměstnanosti, zemědělství, stavebnictví a cestovního ruchu.
Výraznou roli mají na ekonomické prostředí
krajská centra. Ekonomická síla krajských měst je příčinou
největších vnitrokrajských rozdílů. Z analýzy také vyplývá, že
nepříznivé hodnocení mají oblasti ve východní části republiky a na česko-moravském pomezí.
Na výsledek
Jihomoravského kraje mělo vliv velmi příznivé
hodnocení Brna. Přispěly však také vysoké daňové příjmy na obyvatele a vysoký potenciál cestovního ruchu.
Středočeský kraj, který skončil velmi těsně za Jihomoravským, zase jednoznačně
těží z blízkosti metropole.
Podíváme-li se dovnitř jednotlivých krajů, najdeme i v jejich rámci
rozdíly mezi jednotlivými správními obvody. Ani v tomto případě se hodnocení netýkalo Prahy.
Jedničkou je správní obvod Brno, který s velkým odstupem následují správní obvody
Černošice a Říčany ve Středočeském kraji, dále pak
Plzeň a České Budějovice. „Devět z šestnácti správních obvodu s nejpříznivějším hodnocením zahrnovalo krajská města. Chyběl pouze Zlín, Ústí nad Labem a Jihlava, Praha nebyla hodnocena.
Dalších pět správních obvodů náleželo do středočeského kraje a po jednom do Karlovarského (Cheb) a Ústeckého kraje (Litoměřice). Mezi
patnáct nejhůře hodnocených správních obvodů se řadilo sedm v
Moravskoslezském kraji a tři v kraji
Vysočina,“ uvádějí statistici.
Většina krajů vykazuje podle zjištění statistiků výrazné vnitřní rozdíly
. Zaostávající regiony, kterými jsou většinou území s nepříznivou odvětvovou skladbou zaměstnanosti a
nízkou mírou podnikatelské aktivity, vyvažují relativně ekonomicky prosperující oblasti zahrnující obvykle
krajská centra s jejich nejbližším zázemím a území s příznivou
situací na pracovním trhu a s výhodnou geografickou polohou. Z té těží například
Chebsko, které se dostalo do skupiny správních obvodů s nejpříznivějším hodnocením ekonomických podmínek.
Zdroj: Hospodářská komora ČR, redakčně upraveno a zkráceno
Facebook komentáře