Věda a výzkum se koncentrují, za patenty nejvíc utržil Plzeňský kraj

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 15. leden 2008

Napsal Redakce

Hlavní město, středočeský a Jihomoravský kraj jsou místa, kam se stahují vysokoškoláci. Míří do center vědy a  výzkumu. Ostatní české kraje naopak opouštějí. V Praze je třetina všech vysokých škol v České republice a Jihomoravském kraji, respektive v Brně pětina. Na opačné straně stojí kraje Karlovarský, Ústecký a Vysočina, kde výzkumné a vývojové organizace buď nejsou vůbec, nebo minimálně, je počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu malý. Vyplývá to Analýzy regionálních rozdílů v České republice, kterou na základě údajů z let 2001 až 2006 vypracoval Český statistický úřad.

Se sílou vědecko-výzkumné základny, měřenou například počtem zaměstnanců či výzkumných pracovníků, roste i její „gravitační“ působení. Jinak řečeno, pracovníci se stahují do „center“ vědy a výzkumu, v našem případě přicházejí do Středočeského kraje v první řadě, dále do Prahy a do kraje Jihomoravského. A odkud se berou? Přirozeně z ostatních jedenácti krajů, nejvíce odcházeli ve sledovaném období z kraje Moravskoslezského.

Pokud se podíváme na možnost praktického využití „produkce“ vědeckých a výzkumných pracovišť, pak v Praze a s menším odstupem v Jihomoravském kraji jsou zaměřena více na teoretické práce a výstupy.
Na opačné straně pak stojí kraje Zlínský a Královéhradecký, kde jsou větší požadavky na výstupy přímo aplikovatelné v praxi.

Na podnikový sektor se ve vědě a výzkumu nejvíce orientuje Vysočina. Následují Pardubický a Středočeský kraj. V místech sídel tradičních vysokých škol dominuje ve vědě a výzkumu sektor vyšších škol. V Olomouckém kraji je v tomto sektoru například více než polovina vědecko-výzkumné základny. Doménou vládního sektoru je Praha následovaná krajem Jihočeským. Například v kraji Libereckém a Pardubickém je podíl vládních výdajů na celkových výdajích v kraji na vědu a výzkum padesátkrát menší.

Výdaje sektoru vyššího školství podporují vědu a výzkum nejvíce v krajích Jihomoravském a Plzeňském. Nenalezneme je naopak v krajích téměř bez vysokých škol – Středočeském a Vysočině. Financování vědy a výzkumu soukromým neziskovým sektorem není podle statistiků vzhledem k možnostem tohoto sektoru příliš výrazné. V Praze a Jihočeském kraji se blíží jeho podíl z celkových výdajů na vědu a výzkum k jednomu procentu, v ostatních krajích je ještě nižší.

Naše metropole stojí na prvním místě co do počtu patentů připadajících na sto tisíc obyvatel (6,1). Na druhém místě je Liberecký kraj (4,9), na třetím Jihomoravský (3). Přepočítají-li se však počty patentů na počet výzkumných pracovníků (konkrétně tisíc pracovníků), pak je nejúspěšnější kraj Ústecký a Liberecký (shodně 48,7 patentů/tisíc výzkumných pracovníků). Třetí místo patří Vysočině (40,2).

V počtu prodaných licencí na sto tisíc obyvatel vede jednoznačně Zlínský kraj (54,2), na druhém místě je s odstupem Praha (38,2) a potom už je propad ještě větší. Na třetím místě je se 7,6 prodané licence na sto tisíc obyvatel kraj Ústecký. Nejvyšších tržeb za prodané licence na sto tisíc obyvatel pak dosáhl kraj Plzeňský (114,1 milionu korun), kterému v počtu prodaných licencí patří až desáté místo. Druhá je v tržbách Praha (91,3 milionu korun na sto tisíc obyvatel) a třetí Moravskoslezský kraj (12,2 milionu korun).

Zdroj: Hospodářská komora ČR, redakčně upraveno a zkráceno